Máta – bylinka egyptských bohů?

mata_2

Mojito, Cuba Libre, juleps, osvěžující ledový čaj nebo vychlazený jahodový dort bez máty? Ani náhodou! Máta stimuluje a osvěžuje. Bez ní by léto nebylo létem.

Máta pochází snad z východní Asie, avšak v Egyptě se objevila už asi v roce 1600 př.Kr. Její zbytky byly nalezeny v hrobce v Karnaku a je o ní zmínka také v biblickém Novém zákoně. Pojmenování máty vzniklo podle Ovidiovy báje o nymfě Menthé, která utíkajíc před bohem podsvětí Hádem byla žárlivou Persefonou změněna v tuto květinku. Bylinka je již od nepaměti užívána v Indii, Číně i v Japonsku. V řeckořímském období byly kromě jiného voňavé lístky využívány k ozdobě jídelních stolů. Jako magický symbol vášnivé lásky byla také vplétána do věnců pro ženicha a nevěstu. Samozřejmě již tehdy se užívala jako léčivo a navíc prý zaháněla i hady svou vůní. V Evropě dosáhla velkého uplatnění od 17.století, později hlavně rozvojem lékárenského průmyslu. Spolu s jinými bylinami zavěšována na trámy v chalupách jí byla všeobecně přisuzována magická moc k získání lásky. Podle lingvistů je latinské jméno “mentha” odvozeno ze slova mente – myšlení.
V magii se používala k vysvěcení nástrojů a obřadních prostor a v mátovém nálevu se máchala obřadní roucha. Mátový čaj se pil před rituálem, aby se zlepšilo soustředění a přemýšlení, a po rituálu k obnově sil. Údajně také přivolává věštecké sny. Řekové věřili, že nošení mátového věnce na hlavě pomůže k lepšímu myšlení a soustředění, ale že současně tlumí milostnou vášeň. Rozhazovali mátu po podlaze chrámů a leštili s ní hodovní stoly. Ve středověku se máta rozhazovala po podlahách kostelů a pod nohy při procesích, a dávala se do spižíren, aby odháněla myši.

Máta pro zdraví

 Máta v mírných dávkách rozhodně neškodí. Není však vhodná při překyselení žaludku, při těžším poškození jater a při velmi nízkém tlaku. Po ohřívání máta v pokrmech hořkne a příliš velké dávky mohou naopak vyvolat bolesti břicha, zvracení, závratě a ospalost.
Čaj připravujeme jako nálev. Odměříme 1 až 2 lžičky drogy, spaříme šálkem vroucí vody a necháme zapařit asi 10 minut. Pomáhá při různých žaludečních poruchách (nechutenství) a také výrazně podporuje vylučování žluče z jater, uvolňuje i veškeré křečové stahy hladkého svalstva, odstraňuje plynatost, pomáhá při bolestivé menstruaci, povšechně uklidňuje, například srdeční bušení a také lehce snižuje krevní tlak.
Odvar desinfikuje ústní dutinu (kloktadlo) a při onemocnění horních dýchacích cest je vhodný k inhalacím. Bývá podáván i vnitřně při srdečních potížích, impotenci a při hučení v uších. Přidán do koupele působí jako zklidňuje revmatismus a kožní vyrážky.
Olej jako prostý výluh nebo po tepelném zpracování má hlavní použití zevně. Při migréně, rýmě, při únavě a k masážím svalů či jako kapky na cukr při zažívacích potížích. Podobně se užívá i lihový výluh (40-60%), tzv. tinktura či destilát.
Sirup: 1/2 kg cukru se vaří v 3/8 litru vody po dobu 6 minut. Potom se přidá 5 dkg čerstvé nebo suché máty, uvede do krátkého varu a nechá vyluhovat asi 30 až 40 minut. Scezený sirup možno užívat jako lék 1 lžíci denně.
Likér: 1 lžíce čerstvých nebo sušených lístků se přelije 3 až 4 litry koňaku (vodky, slivovice). Pevně uzavřená láhev se vystaví na slunce po dobu 3 týdnů. Po scezení se přidá 200 g cukrového sirupu a láhev se na několik dní uloží do chladna.

Máta pro chuť

Kořenění mátou je rozšířeno hlavně v západní Evropě. Užívá se jí nejen do mas, hlavně jehněčích a skopových, ale přidává se i do zeleninových jídel, kaší, omelet a cukroví. A samozřejmě nesmí chybět v letních ledových nápojích a lehkých mražených dezertech.
Vepřová kotleta s mátovou kapsou. Do vytvořené kapsy v kotletě se vloží troška máty, čtvrtka rajčete a půl stroužku česneku. Po uzavření párátkem se kotleta potře olejem a griluje. Jako příloha je vhodný chléb a salát.

Foto: sxc.com

Be the first to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published.


*