Největší ostrov Německa Rujana má rozlohu 962 km čtverečních a přece na něm není místo, které by bylo od mořského pobřeží dále než 8 kilometrů. Rujana je členěna mělčími i hlubokými zátokami, z nichž dvě největší – Velká a Malá Jasmundská – ostrov téměř úhlopříčně děli. Zcela odděleně lež i v moři při Rujaně několik menších ostrovů a ostrůvků. Podoba Rujany tak na mapě vypadá jako roztrhaná bramborová placka.
Bílé útesy rujanské
Není mi známo, že by Rujana měla nějakou vlastní vlajku. Ale pokud by se o něčem takovém uvažovalo, pak by na ní měly být tři barvy: modrá, zelená a bílá. Modrá je barva oblohy a moře, zelená barva lesů a bílá barva křídy. Ostrovní jádra tvoří mořské usazeniny z doby křídové a jsou staré kolem 80 miliónů let. Křída je druh velmi málo zpevněného světlého vápence, což je téměř čistý uhličitan vápenatý. Strmé útesy spadají příkře do moře a dosahuji výšky až téměř 120 metrů. Jsou tu největší přirozené odkryvy usazených hornin ze svrchní doby křídové ve střední Evropě. Pravé bílé rujanské útesy, nejmohutněji vyvinuté na severovýchodním ostrovním jádru Jasmund. dodávají Rujaně její jedinečný ráz. Přírodní rezervace Jasmund (1 500 ha), severně od města Sassnitz, je jádrem 475 km‘ rozlehlé chráněné krajinné oblasti Ostrúqen (Východní Rujana).
Rujanská psací křída je ze 70 až 75 % složena ze zkamenělin, drobounkých jednobuněčných schránek prehistorických živočichů a rostlin. Ale proslulé jsou í větší zkameněliny – nádherné mořské ježovky čí silnostěnné ústřice nebo špičaté schránky hlavonožců.
Rujanská křída je ovšem velmi užitečná i ekonomicky. Ne nadarmo se jí říká bílé zlato, i když lépe než tento nadnesený příměr její skutečné použití prozrazuje odborný název psací křída. Těží se od první poloviny minulého století a vyváží se jako zpracovaná plavená křída. Ano, je to křída, kterou se ve škole píše na tabuli, ale je to také například nezbytná přísada do zubní pasty a cenná surovina k výrobě různých moderních umělých hmot.
Na pazourkových polích
Lidé osídlili Rujanu brzy poté, co ustoupil a odtál poslední ledovec. Ostrov je oblastí neobyčejně bohatou na různé prehistorické a archeologické nálezy, počínaje dobou kamennou. Žádný div, když cenná surovina k výrobě základních nástrojů té doby – pazourek – byla k mání přímo na místě v libovolném množství!
Pazourková pole, jejíž malá část je přístupná veřejnosti.se nachází na písčité kose Schmale Heide, kde leží jedinečný přírodní výtvor: 2 kilometry dlouhá a v průměru 200 metrů široká bývalá pobřežní lavice, tvořená z 90 procent jako lidská pěst velkými pazourky. Asi je tam před tisíciletími připlavily mořské bouře z křídových útesů Jasmundu. V učených knihách se píše, že pazourky jsou kameny s vysokým obsahem oxidu křemičitého (tedy skoro křemen), nepravidelně hlízovitého tvaru, černě nebo aspoň tmavě smolně lesklé, na povrchu s bílou kůrou, patinou, lasturnatým lomem. I v nich lze tu a tam objevit vrostlou zkamenělou ježovku či aspoň její jehlice nebo mušličku.
Již staří Slované…
Nejzajímavějšími památkami jsou však prehistorické hroby – mohylové a takzvané megalitové s pohřebními komorami, zbudovanými z velikých bludných balvanů. Lid jim říká Hunengra- ber (hýnengrébr), obři hroby. S Huny to nic společného nemá, ale je užitečné si německý výraz zapamatovat. Můžeme se pak doptat, když hledáme při putování Rujanou některou tuto památku v mapě nebo v turistickém průvodci. Těchto hrobů se dodnes na Rujaně dochovalo 54. Mnohé byly zničeny a také v těch zbylých už nejsou ani pozůstatky nebožtíků, ani s nimi pohřbené předměty. V horších případech byly vykradeny, v lepších uloženy do sbírek muzeí.
Jinými památkami jsou na Rujaně hradištní valy. Slované přišli na Rujanu někdy v 6. století a významně se zapsali do její historie. Nejproslulejší slovanský hrad stál na nejsevernější výspě Rujany, ostrovním jádru Wittow, na mysu Arkona, se dnes říká severní pól Německa. Hradiště dobyli a rozbořili roku 1168 Dánové. Na Arkoně zůstal z hradiště jen jediný, až 13 metrů vysoký val. Že se nezachovalo víc, za to nemohou Dánové, ale moře, které neustále uhlodává 50 metrů vysoký bílý arkonský útes.
Na Rujaně se dá objevovat ledacos a jsou tu ještě i místa, kam dosud vedou spíš jen cesty než silnice. Na Dány upomínají nejstarší rujanské kostely a kostelíky – románské stavby z 12. a 13. století. Najdete je v hlavním městě ostrova Bergen, v Altenkirchenu, kterým se projíždí cestou na Arkonu, čí v Schaprode, odkud z přístavu vyjíždějí malé lodě na půvabný ostrov Hiddensee při západním pobřeží Rujany. V jejich zdivu bývají zabudovány staré slovanské náhrobní kameny s vytesanými postavami, jimž se říká „svantovitové“.. Severní pól Evropy je k návštěvníkům vlídný. Nabídne jim nejen klid, překrásnou přírodu, ale i hotely, penzióny a to nejlákavější – písečné pláže, které jsou odevšad dostupné. Ovšem, je třeba mít štěstí na pěkné počasí.
Foto: autorka a pbase.com
Leave a Reply