Ne, nejedná se o překlep a ani o pomatení smyslů. Jde o lidové pojmenování bramboříku, který kdysi dávno zdobil parapety dvojitých oken činžáků a chalup celou zimu. Dnes se bramboříky v domácnosti objevují sporadicky, spíše jako sezónní dekorace slavnostní vánoční tabul. Není se čemu divit panelákové klima jim příliš nesvědčí.
V Evropě rostou planě pouze dva druhy bramboříků od Skandinávie až po Středomoří. Oblast mírného pásma je teritoriem bramboříku evropského, který se sporadicky vyskytuje i u nás ve volné přírodě. Listy si drží celý rok, neopadává a na kvete jaře jemně růžovými drobnými květy, které nádherně voní, přesto získal nepěkný lidový název „svinský ořech“. Ne že by vůně byla tak pronikavá. Pojmenování získal brambořík podle jeho drobných hlízek, které chutnají divokým prasatům. Brambořík evropský se občas pěstuje na zahrádkách, ale pro ozdobné květy je významnější jiný druh – brambořík perský. Určitě není bez zajímavosti, že brambořík perský je národní květinou Izraele.
Podle historických pramenů pochází nejstarší vyobrazení bramboříku z roku 1788 z anglického botanického magazínu a teprve zhruba o sto let později začala v Anglii šlechtitelská éra, která vycházela z ještě tehdy nepříliš atraktivních druhů bramboříku perského a přinesla na trh bramboříky s výrazně většími květy. Postupem doby se šlechtění bramboříků rozšířilo i do jiných evropských zemí, především do Německa a Rakouska. Zprvu se šlechtitelé zaměřili na vznik barevných odstínů, později se zaměřili na tvar květů (lemované, třepenité, vícebarevné) a nakonec nevynechali ani listy. Začali pěstovat bramboříky s výraznou kresbou olistění a s kruhovým žilkováním, takzvané „rexy“.
Bramboříky jsou oblíbené zejména pro půvabné pestrobarevné květy, které mohou být bíle, růžově, fialově nebo červeně až karmínově zbarvené. Květy dokonce často i voní, což se zejména o Vánocích, které mají být voňavé, dobře hodí. Bramboříky jsou klasické hrnkové rostliny, ale můžeme je použít i do mnoha vánočních aranžmá v kombinaci s dalšími řezanými květinami. Nejoblíbenější jsou bramboříky, které mají červené, bílé, růžové a lila květy a srdčité listy s bílou kresbou.
Chceme-li se z krásy květů těšit co nejdéle, umístíme brambořík na světlé, nepřímo osluněné místo, kde se teplota pohybuje ideálně od 10 do 18 °C. Vhodná je tedy třeba chodba, ložnice nebo okenní parapet, pod nímž není umístěn radiátor. Zaléváme měkkou, odstátou vodou, nejlépe do misky nebo na okraj květináče, abychom vodu nelili přímo na hlízy.
Foto: archiv autorky
Leave a Reply