Goreé – opevněný ostrov

Goree-ostrovČas plyne, ale historie zůstává stejně jako panenská příroda, liduprázdné pláže a unikátmí architektura vypovídající o pohnutém osudu otroků zavlečených do afrických kolonií. To je vulkanický ostrov Goreé, který  je od senegalského hlavního města  Dakaru coby kamenem dohodil.

Než se ostrov objevil na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1978, zapsal se nechvalně do historie lidstva jako bašta otrokářské kolonizace Afriky, která trvala bezmála pět set let. Osud spokojených domorodců změnil portugalský mořeplavec Dinis Dias, který 1444 ostrov objevil a navzdory příštím událostem objevenou pevninu pojmenoval po holandském přístavu Goreé, což v překladu znamená „dobrý přístav“. Což o to,  co se vzhledu ostrova týče měl určitě pravdu, neboť čedičové skalní stěny tvořily přirozený obranný val ostrova a všichni kolonizátoři, kteří ostrov drželi v područí této výhody náležitě a beze zbytku využili.  V průběhu věků drželi nadvládu ostrova střídavě Portugalci, Holanďané, Anfličané i Francouzi, neboť pro všechny z nich byl ostrov ideálním „překladištěm“ otroků mezi Afrikou a Novým světem. Ostrov nakonec zůstal pod francouzskou nadvládou až do roku 1960, kdy se Senegal vymanil z jejich područí a vyhlásil svoji nezávislost.

Goreé ostrov

Jak se na ostrov dostat?

Jinak než letadlem to nepůjde. Let do senegalského hlavního města Dakaru s nástupem na pražském letišti trvá devět nebo také až šestnáct hodin podle počtu mezipřistání, která jsou plánovaná v Mnichově a v Paříži. Cena za týdenní pobyt je srovnatelná s exotickými destinacemi, ale výhodnější je počkat na březen, kdy  je teplé počasí v Senegalu pro průměrného Evropana ještě ve snesitelných hodnotách do třiceti stupňů a zájezd vaši peněženku provětrá o pěkných pár tisíc méně. Na ostrov jezdí z Dakaru denně pravidelně trajekty, které lze po ostrově využít k individální turistice nebo se zúčastnit organizovaného jednodenního výletu pořádající cestovní kanceláře.

Dům, odkud není úniku

Goreé ostrovPevnost sv. Michala  s půlkruhovou baštou byla postavena jako první část obranného systému ostrova a pak postupně přibyly další a další.  Tak vznikl komplexní fortifikační systém. Postupem času na ostrově přibyl první kostel v Senegalu s neoklasicistní fasádou, mešita, palác, rezidence guvernéra, vojenská nemocnice, admirálský dům. Typický znakem všech staveb je materiál, kterého bylo na ostrově opravdu dost.  Byl jím čedič, z nichž (samozřejmě) otroci lámali velké kvádry a po dokončení stavby zdi omítli, nabílili nebo je natřeli cihlově červenou či modrou barvou. Valná většina staveb se zachovala v původní podobě a je dnes přístupná turistům.

Nejnavštěvovanější památkou ostrova je Dům otroků (House of Slave). První patro obýval majitel – guvernér ostrova a spodní patro bylo vyhrazeno otrokům, kteří vcházeli jedinými dveřmi, nad nimiž dodnes visí nápis „Dveře, odkud není návratu“ . Bohužel, nikomu se útěk nepodařil i když pevnina byla na dohled.  Navzdory tomu, že otroci zde byli vydatně krmeni, aby vydrželi dlouhou cestu přes Atlantik, byl skok do hlubokého moře s nohama svázanýma řetězem a koulí navrch jistou smrtí. Dům otroků se dochoval v původním stavu a každý rok jej navštíví tisíce turistů. A pokud někoho podrobně zajímá život a příběhy otroků, má možnost se seznámit s celou smutnou historií při návštěvě místního muzea.

Goree ostrovNenechte si ujít

Přívětivá koloniální architektura, žádná auta, božský klid a exotické rostliny jsou ideálním místem k odpočinku. Když jsou turisté unaveni a přesyceni poznáváním památek, rádi se zastaví na „něco k zakousnutí“. Kdo patří mezi gurmány a vyznavače pokrmů z čertvých ryb nesmí minout vyhlášenou restauraci Hostellerie du Chevalier de Boufflers s uklidňujícím výhledem na pláž a přístav, kam semtam zavítá nějaká loďka a je opravdu těžké uvěřit, že Dakar je odtud pouhých osm kilometrů na dohled. Vynikající kuchyně ale není je to, co turisty láká. Samotná restaurace je vyhlášená široko daleko, neboť je typickou ukázkou designu koloniální doby s francouzským starožitným nábytkem a dekorem afrických nástěnných maleb. Neméně zajímavé je i jméno restaurantu, který jej získal podle prvního francouzského guvernéra Senegalu, jenž byl znám jako poživačný sukničkář a údajně prý po svém návratu do Francie lámal ženská srdce na potkání. Inu, proč ne, vždyť slavný milovník Casanova založil svoji kariéru na podobných praktikách je s tím rozdílem, že po něm zbyly knihy a po francouzském guvernérovi je pojmenována malebná hospůdka, jenž rád dobře jedl.

Foto :www.congo-pages.org, www.terryhowcott.com

Leave a Comment