Tamarilo – lahodné rajče Inků

tamarilos

Rajčenka, stromové rajče, tomatový strom nebo také tamarilo vzhledem připomíná keřík bramboru, ale s „obyčejným“ rajčetem si její plody snadno spletete. Rajčenka je něco jako dvouvaječné dvojče v rostlinné říši, podoba je téměř shodná, jenže nároky na pěstování, chuť plodů a upotřebení v kuchyni jsou naprosto odlišné.

Exotická rostlina pochází z jihoamerických And, odkud se z tropických hor, kde původně patřila do jídelníčku Inků, rozšířila od Peru až po Argentinu. Mimo americký kontinent se rajčenka ve velkém pěstuje na plantážích Nového Zélandu a také i v Austrálii, ale najdeme ji i na políčkách farmářů a drobných rolníků na Sri Lance, v Indii a v menší míře se pěstuje i v oblasti Středomoří.

Pod názvem rajčenka byste jTamarillo_kveti však po světě hledali marně, kde je známá spíše jako tomatový strom či tamarillo. Pojmenování rostlina dostala podle typické rajčatové vůně, která je cítit po rozkrojení plodu, a dužnina je chutí také rajčeti velmi podobná. Plody dozrávají na bohatě rozvětveném stromku na dlouhých stoncích, jsou oválného tvaru, na konci trochu zašpičatělé a bývají až 6 cm velké.

V přirozených podmínkách rajčenka dorůstá až pětimetrové výšky, ale u nás se pěstuje jako exotická rostlina, kterou získáme ze semen nebo sazenic z nabídky některého zahradnictví specializovaného na tropické a subtropické rostliny. Rajčenka vyžaduje lehké půdy bohaté na humus, neutrální až mírně kyselé pH a bohatou pravidelnou závláhu. Bude se jí dařit na balkóně, kam alespoň část dne svítí slunce, ale sluneční úpal jí nesvědčí. Nejlépe rajčenka kvete a plodí na jaře a na podzim, kdy dochází k výraznému střídání teplot ve dne a v noci. Pokud budeme rajčenku přes zimu pěstovat ve vytápěném skleníku, nezbývá než ji v polovině května, (kdy nehrozí noční teploty pod 10 ° C) umístit ven, neboť bez výraznějších výkyvů teplot rajčenka kvete málo nebo vůbec.

tamarillos_rezZ pěstovaných drůd je nejsladší rajčenka Ambers, která se nejčastěji využívá na džem nebo výrobu zmrzliny, méně sladká je žlutá odrůda Gold. Všechny rajčenky bez rozdílu obsahují vysoký podíl draslíku, vápníku, křemíku, železa, hořčíku, fosforu, vitamíny A, C a vlákniny, ale nejvíce antioxidačních látek je v nejméně sladké odrůdě Red.

Plody rajčenky mají téměř univerzální použití a jako každé ovoce jsou nejlepší zasyrova. Plod se rozkrojí podélně napůl a dužnina se vyjídá lžičkou. Pozor na slupku, je totiž hořká, proto se plody před použitím spařují v horké vodě, rychle ochladí a oloupou. Kromě ovocných salátů se rajčenka zpracovává na marmeládu, kompot, čatní a salsu, pyré ke zvěřině, ale i zmrzlinu, do koktejů nebo se z nich mixuje osvěžující džus. Výborná je v kombinaci s lososem, dušenou zvěřinou, jehněčím, na těstoviny a samozřejmě jako náhrada klasických rajčat – na pizzu. Dokonce se plody rajčenky grilují, plátky se potřou česnekovým máslem a šup s nimi na gril. Zkuste grilovanou rajčenku jako přílohu k sýrům hermelínového typu – je to vynikající pochoutka!

Foto: sxc.com

Leave a Comment