Ohnivé koření – chilli papričky, bez kterého nepřipravíte žádnou lahůdku indické či mexické kuchyně, nalezl Kryštof Kolumbus na jedné z cest do oblasti Karibiku. A nedalo mu to ani moc práce.
Poprvé se s chilli papričkami Kolumbus setkal na ostrově Hispaniola, dnešní Dominikánské republice. Slavný mořeplavec si do svého deníku poznamenal, že axi (indický název pro čili papriky) je silnější než pepř a že lidé se bez nich nemohou u žádného jídla obejít. Rostliny prý vypadají jako růžové keře, nesou plody dlouhé jako skořice a jsou plné zrnek ostrých jako pepř a prý je Karibové a Indiáni jedí jako my jablka.
Koření jako zbraň?
Již v roce 1569 psal slavný lékař Nicolas Monardes podrobně o chilli a jeho pěstování ve Španělsku. Ve stejném smyslu informoval známý botanik ze 17. století, John Parkinson, že ve Španělsku a Itálii stojí chilli na okenních římsách domů. Vyjmenoval 20 druhů chilli papriček ve tvaru oliv, srdce, špičaté jako kopí, podobné třešním a „široké zmuchlané“. Dnes existuje na 200 druhů chilli a tvarů je nepočítaně. Populární jsou chilli papričky tvaru zvonku a dvojbarevné odrůdy, nejostřejší druh „habaňeros“, mexické jalapeňos či piri-piri z Latinské Ameriky. Všem je společná nesmírná pálivost, která má dokonce svoji stupnici. Ostré jako samurajské meče jsou právě „habaňeros“, které podle Scovelliovy stupnice pálivosti dosahují pálivosti 200 000 – 300 000 jednotek, tedy desetkrát více než kayenský pepř. Pálivostí druhy habaňeros předčí i všechny pepřové spreje, a pokud nemáte konzumaci čili papriček „natrénovanou“, můžete se po požití udusit.
Chili roste (téměř) samo
Chilli papričky patří k teplomilným rostlinám. Aby semena papriček dobře vzešla je lepší je vysévat do lehkého substrátu prodávaného pod názvem Agroperlit. Květináč přikryjeme novinami a vložíme na misku, ve které udržujeme centimetrovou hladinu vody. Noviny na povrchu květináčku stále vlhčíme. Zhruba do týdne semena vyklíčí, a jakmile se objeví děložní lístky, sejmeme papír a nadále mírně kropíme a udržujeme spodní závlahu. Jakmile se plně vyvinou první lístky, přepícháme mladé rostlinky do květináče většího, naplněného kvalitním substrátem, nejlépe speciálním – pro pěstování plodových zelenin. Sazenice pravidelně zaléváme a přihnojujeme listovými hnojivy.
Přes léto chilli papričky umístíme buď na balkóně či na zahradě do polostínu, kde vydrží až do prvních mrazíků a ještě na podzim nasazují na květ. V našich podmínkách rostlina plodí celý rok, ale musíme ji chránit před nízkými teplotami, průvanem a škůdci.
Venku vysazené rostliny občas trpí mšicemi, v domácím prostředí ji napadají „bílé mušky“ – molice. Molice se rády zdržují v teplém a suchém prostředí, což čili paprikám nesvědčí zvláště v zimním období. Tehdy je raději umístíme ve světlé chladnější místnosti s teplotou okolo 10 až 15° C. Zálivku je nutné přizpůsobit teplotě, což znamená, že zaléváme raději důkladně a v delším intervalu (asi 1x týdně). Násadu květů podporujeme pravidelným přihnojováním Kristalonem nebo Cereritem a včasným obíráním zralých plodů.
Leave a Reply