Vydejte se s námi na Sumatru, třetí největší ostrov indonéského souostroví, kde se setkává mnoho kultur a náboženství a výrazně se odlišuje způsob života obyvatelstva na venkově a ve městech. Na některých ostrovech lidé žijí jako v době kamenné době a na jiných moderním životem.
Nádherná příroda ve své nedotčené podobě, pouliční trhy se vším, co si dokážete představit, typické mnohobarevné autobusy, které připomínají spíše umělecká díla, doprava bez pravidel, jež navzdory všemu funguje, bezpočet skútrů, které řídí snad i předškolní děti, nádherný oceán a pláže jako z filmu Trosečník. Souboj mohutných vln Indického oceánu s vulkánem Krakatoa, zformoval desítky ostrovů korálových útesů a zlatých pláží, zatímco v horách národního parku Jižní Berisan, „poslední tygří oči“, hlídají artefakty starověké kultury dávného království Sriwijaya a jeho hlavního města Palembang.
Dům Gadang
Domy s“rohatou“ střechou jsou tradiční architekturou provincie Minangkabau, jehož vnitřní a vnější výzdoba a funkce domu odráží kulturu a hodnoty místních obyvatel. Domy mají dramaticky zakřivenou střešní konstrukci s více stupni a štíty. Okna jsou zabudována do bohatě vyřezávaných stěn s motivy květin.
Termín rumah gadang se obvykle týká větších obecních domů, které slouží jako rezidence pro rodinné oslavy a pro slavnostní činnosti, avšak menší rezidence rovněž sdílejí mnoho z jeho architektonických prvků. Minangkabauská společnost je matrilineární, a dům je ve vlastnictví rodiny ženy, která tam žije a vždy se dědí po matce na dceru.
Jeskyně Tujuh Pintu
K nezapomenutelným zážitkům regionu Kampar, patří jeskyně Tujuh Pintu Serangkai, která se nachází ve vesnici Rambah asi 17 km od Bangkinangu. Během celé cesty z města, která je dlouhá přibližně 2 km, do jeskyně Tujuh Pintu Serangkai, si lze užívat nádhernou přírodní scenérii nefalšované džungle. Kromě přírodních krás jeskyní si v nich můžeme užít i horkou koupel. Na ploše 10 ha se nacházejí další jeskyně, které je možno navštívit, jako jeskyně Sungai Cawan, Langkuk,Sungai Panturun, Sungai Lo a Sungai.
Místní tržiště je také zážitkem…
Určitě vás ihned upoutá jeho velikost. Obchodníci a jejich zboží jsou úplně všude. V budovách, na ulicích, kolem cest, jednoduše všude. Ovoce a zelenina tam vypadá neodolatelně. Nádherně čerstvé potraviny za ceny, které vlastně mnohdy ani nejsou cenami. Pohádkově levné, stejně jako hotová jídla podávaná v pouličních stáncích.
Místní kuchyně je opravdu exotická, za její základ se považuje rýže. Při stolování nikdy nechybí čerstvé ovoce, jako jsou banány, pomeranče a ananas. V sezóně můžete ochutnat i meloun, papáju a mango. Mezi národní speciality patří campur, nasi uduk a rasirames (rýžové pokrmy), rijstafel (holandské jídlo, které sestává z různých druhů masa, zeleniny a koření), sate (kousky hovězího, vepřového, ryby, drůbeže či jehněčího připravené na horkých uhlících a následně máčené v arašídové omáčce), ajamiungkap (marinované, pečené kuře), soto (zeleninová polévka s noky), babi guling (pečené prasátko), a opor ajam (jemně kořeněné kuře vařené v kokosovém mléce). Mezi chutné nápoje, které byste měli rozhodně ochutnat, patří brem (rýžové víno) či tuak (lokální silné pivo).
Když už jsme načali téma jídlo, musíme podotknout, že pokud jste fanouškem testování domácí stravy, v Indonésii máte velmi mnoho možností ochutnat místní speciality, ať už na tržišti nebo v restauracích. Hotelová kuchyně je mixem asijské kuchyně, ve kterém si i méně smělý Evropan dokáže najít to své. Pokud však opravdu rádi testujete různé chutě, musíte ochutnat minimálně místní specialitu, kterou jsou lupínky (obdoba bílých bramborových lupínků s omáčkou sambal. Avšak pozor – sambal je ďábelsky pikantní!
Leave a Reply