Co může turistovi nabídnout druhý nejmenší nezávislý stát na světě o velikosti necelých dvou čtverečních kilometrů? Naprosto originální prostředí, pamětihodnosti související s monackou monarchií a pocit, že právě teď patříme mezi ty vyvolené, kteří zpravidla ani netuší, jak vysoké konto mají v bance.
Monaco – pohádka o luxusu
Už na první dojem v Monaku není místo pro jiné, než poslední modely automobilů, zejména těch nejprestižnějších světových značek. Kdo nemá kabriolet, jako by nebyl. A kdo veze v autě společnici, která nevypadá, jakoby právě sestoupila z předváděcího mola a není jí méně jak pětadvacet, je prakticky společensky znemožněn. Po setmění se naleštěná smetánka ve večerních róbách vydává taxíkem maximálně asi tak sto až dvě stě metrů od hotelu, a kam jinam, než do slavného monackého Casina.
Lidé se do Monaca nejčastěji dopravují na luxusních jachtách, kterými se místní přístav bělavě leskne v ostrém slunci francouzské Riviéry Cote d´Azur. Rybářské loďky nebo bárky tady nenajdete. Monacký přístav ztělesňuje luxus, luxus a zase luxus. Od těch „chudších“ plavidel bez bazénu až po ty, co mimo sauny či kulečníkové dráhy, nepostrádají místo pro parkování malého Mercedesu, anebo snad i vrtulníku. Možná trochu přeháníme, ale dojem je dojem, a v Monaku je to dojem o velkých penězích, životě zdánlivě bezstarostném a třeba i o splněných snech. Kdo nemá v monackém přístavu luxusní jachtu, nejspíš se za trochou zábavy dopravil z letiště v Nice helikoptérou. Tento druh dopravy je ze všeho nejvíc opět záležitostí prestiže, protože taxík z Nice je v Monte Carlu zhruba za tři čtvrtě hodiny. Personál HeliPortu vám po příletu odebere zavazadla a za pár minut jste již ve vašem hotýlku, kde začnete mít pocit, že se všichni starají pouze a výhradně o vás. Od nosiče zavazadel, přes obsluhu v recepci až po portýra ve výtahu. Jenže takové ubytování je spíš snem než skutečností. Pro našince je cenově únosné přespat spíš ve Francii a do Monaca přijet jen „na skok“.
Monaco je rájem světových značek
Hlavní a jediné město monackého knížectví Monte Carlo, je předurčeno v první řadě k zábavě, ve druhé k odpočinku a relaxu a za třetí…no, snad….k nakupování. Můžete tu investovat do modelů světoznámých značek, jako je Prada, Gucci, Hermes, Valentino nebo obdivovat honosnou architekturu monackého Casina, slavného operního stánku Salle Garnier Opera House, podívat se do knížecího paláce, (ale pouze jen do části zpřístupněné veřejnosti), nebo navštívit Oceánografické muzeum bohatě vybaveného exponáty. Příznivci „ef jedniček“ si nenechají ujít každoroční závod, který se jezdí v květnu a zavítáte-li do Monaca v červenci nebo srpnu, zažijete exkluzivní podívanou na ohňovou show na mezinárodním festivalu ohňostrojů.
Monaco gurmánské
A chcete-li si udělat radost a ochutnat z Monaca alespoň špetku luxusu, dopřejte si návštěvu restaurace La Montgolfiere, která je jen pár kroků od knížecího paláce (ostatně, tento malý rodinný podnik kníže s oblibou navštěvuje). Nemusíte se bát, že obyčejného turistu do restaurace nepustí, naopak vás přivítá věčně usměvavý majitel Henri, který se postará o vaši spokojenost a pohodlí, vybere ta nejlepší místa k sezení a nabídne obsáhlý jídelníček, samozřejmě že převážně s delikatesami francouzské kuchyně. O kulinářském zážitku pak budete ještě dlouho vyprávět, a možná se někdy do monacké hospůdky rádi vrátíte. A cena za večeři? Dáte-li si opravdu do nosu menu o třech chodech, připravte si něco okolo pětatřiceti eur. Věřte, že být snob v tomto případě alespoň jednou za život stojí za to, vždyť do Monaka se přece nejezdí každý den!
Leave a Reply