Island – zaslíbená země Vikingů

island_souteska

Ledovce a divoké řeky s vodopády, kamenné pustiny střídající se z černou sopečnou pouští, barevné duhové hory na horizontu a nad tím vším – někdy v noci když už mrzne – polární záře. Vítejte na Islandu, druhém největším ostrově Evropy.

Ve starých kronikách se píše, že prvními návštěvníky ostrova byly v 7. století irští mniši, kteří zde hledali místo na meditace a cestu k Bohu. Prvním opravdovým osadníkem se však stal norský Viking Ingólfur Arnarson, který se v roce 874 vylodil a usadil na západě ostrova. Místo nazval Kouřová Zátoka podle páry stoupající z horkých pramenů nad pobřežím. Dnes zde stojí hlavní město ostrova – Reykjavík.

Reykjavík – nejsevernější hlavní město na zeměkouli

Za návštěvu určitě stojí, i když zpočátku možná budí dojem ospalého rybářského městečka. Opak je pravdou, město v sobě snoubí typickou severskou atmosféru s vnitřním neklidem tepající metropole. Kouzelné barevné domky obložené vlnitým plechem ze začátku století dávají hlavnímu městu Islandu neopakovatelné kouzlo.

Island_katedrala

Hallsgrímkirkja – nejvyšší katedrála na Islandu, na kopečku uprostřed města dominuje svou 74 metrů vysokou věží. Vnitřní výzdoba kostela je typicky islandsky jednoduchá, ale nepřehlédnutelné jsou unikátní varhany s pěti tisíci píšťalami. Z věže katedrály je fantastický výhled na město. Pracné šlapání schodů odpadá, neboť na věž se pohodlně dostanete výtahem. Odměnou je panoramatický pohled na celé město, přístav a moře, ale i široké okolí a hory.
Nepřehlédnutelná je budova parlamentu Althingshusíd ze šedého bazalitu, sídlo prezidenta a vlády nebo Stjórnarrádid, čili Národní divadlo postavené v roce 1923 (jediné na Islandu). Dalším skvostem Reykjavíku je budova městského vodojemu Perlan, postavená na kopečku nad městem. V architektonicky zajímavé budově se nachází panoramatická vyhlídková terasa, restaurace, muzeum severských ság a také zásoba vody pro hlavní město.

Vítejte na Měsíci

Velkým lákadlem Islandu jsou samozřejmě sopky. Na Islandu je jich více než 180. Některé z nich připravily Islanďanům opravdu horké chvíle. Nejznámější Islandská sopka Hekla vybuchla za posledních 900 let osmnáctkrát a vždy přinesla jen trápení a bolest. Právem ji staří Islanďané nazývali Branou do pekel. Naposledy vybuchla v únoru roku 2000. Naštěstí tyto erupce byly slabší a nadělaly podstatně méně škod než ty ve středověku. Posledním velkým řáděním přírody na Islandu byl výbuch sopky pod největším islandským ledovcem Vatnasjokullom v roce 1996. Obrovská masa vody z roztátého ledovce se převalila přes ostrov a způsobila největší potopy v jeho historii. Výbuch sopky Eyjafjallajökull v roce 2010 zase ochromil leteckou dopravu téměř nad celou Evropou. O erupcích islandských sopek lze pokračovat donekonečna. Ale ani ty neberou obyvatelům Islandu optimismus a úsměv z tváří, berou přírodu takovou, jaká je.

Island_krate

Nezapomenutelným zážitkem je návštěva barevných rhyolitových Duhových hor – Landmanalaugar. Díky pozůstatkům sopečné činnosti jsou zbarvené všemi možnými odstíny: červenou, okrovou, pastelovou, růžovou. Rozlehlé vnitrozemské planiny, střídající se s černými sopečnými pouštěmi a ledovci, mají také své kouzlo. Černá kamenná poušť ve vnitrozemí, nacházející se v blízkosti sopky Askja, natolik připomíná podmínky na cizí planetě, že američtí astronauti se zde v roce 1965 připravovali na přistání na Měsíci.

Pozůstatky doby ledové, tvoří téměř osminu ostrova

Neskutečný zážitek nabízí ledovce s ledovcovými splazy, z nichž některé končí až v moři. Největší ledovec Vatnajökull na jihovýchodě ostrova má rozlohu 8500 km2 a tloušťku místy až 500 metrů. Z ledovců vytékají divoké ledovcové řeky a ty napájejí nesčetné vodopády. Gulfoss – Zlatý vodopád na řece Hvítá je největším. Nejvodnatější vodopádem nejen na Islandu, ale i v celé Evropě je Detisfoss. Ovšem mnoho krásných a zajímavých vodopádů je v na ostrově bezpočet. Voda na Islandu tvoří téměř 3% rozlohy. Často turisticky navštěvovanou lokalitou je jezero Mývatn (Komáří jezero) na severu Islandu, ale krásou ho určitě překoná ledovcová laguna Jökulsárlón na jihovýchodě ostrova. Modrozelená hladina a obrovské plující kry jsou opravdovou pastvou pro oči. Velké kusy ledu fantastických tvarů (někdy velké jako patrový dům) se z ledovce odlamují a pomalu majestátně plují po vodní hladině jezera, až dokud nepřijde jejich čas a nedoplují k jeho ústí.

Horké vřídlo, které dalo světu své jméno

Na Islandu je 250 geotermálních oblastí, z nichž proudí horké geotermální prameny, jsou tu sirnaté bahenní sopky a vřídla, a parní fumaroly, které vytryskávají horkou sirnou páru do výšky někdy až několik desítek metrů.
Nejznámějším pramenem je Velký Geysir, jehož název je odvozen z islandského slovesa geysa, což znamená „proudit“ a geologové jej ve své terminologii využili jako obecný název horkého pramene tryskajícího do výšky.

island_gejzir

Velký Geysir chrlí vodu v pravidelném intervalu pěti až osmi hodin do výšky osmdesáti metrů. Jeho rekord však byl při zemětřesení v roce 2000, kdy, dosahoval výšky 122 m celé dva dny. Ani jeho mladší bratr – Geysir Strokkur – všudypřítomné fotografující turisty z celého světa, nezklame. Každých 3 až 5 minut chrlí obrovský sloup horké vody, který je vysoký dobrých dvacet metrů. A není pochyb, že se v něm dají uvařit vajíčka, voda má totiž 100 ° C. V zájmu bezpečnosti to však raději nezkoušejte.

Termální bazén je v každé větší vesnici nebo městečku. Nejznámějším geotermálním koupalištěm na Islandu je Modrá Laguna na poloostrově Reykjanes. Obrovský přírodní bazén naplněný modrou geotermální vodou s léčivým bahnem na dně, umělými vodopády, tobogány a parními i suchými saunami na břehu, je vítaným místem odpočinku a relaxu během ošklivého deštivého islandského počasí.

Kdy jet na sever?

Kolem pobřeží je kolem celého ostrova postavena hlavní okružní cesta. Až na malé úseky je celá asfaltová a dá se z ní vidět opravdu hodně. Vede vedle mnoha zajímavých přírodních krás Islandu prochází i přes druhé největší město – Akureyri. Divoké a neobývané vnitrozemí Islandu protínají od severu na jih dvě vnitrozemské cesty – F25 a F35. Obě jsou dost dlouhé a velmi náročné, ale určitě stojí za to. Místy je třeba přebrodit divoké islandské řeky, což je někdy docela adrenalin, ale odměnou jsou fantastická panorama okolní divoké přírody.
Ideální období k návštěvě Islandu je červenec a srpen. Třeba se ale připravit na to, že Island je nejdražší evropskou zemí a ceny produktů a zboží jsou citelně vyšší, než jsme zvyklí. V hlavní sezóně jsou dražší i některé služby (pronajmutí auta, ubytování). Výborně jsou však vybudovaná informační centra, kempů je poměrně dostatek a dobře značeny jsou turistické trasy a benzínové pumpy.
Kriminalita je na nízké úrovni, donedávna dokonce Islanďané prý ani nezamykali dveře svých domů. A podle toho by se návštěvníci měli chovat, ctít soukromí domácích a respektovat, že. Islanďané jsou hrdí na krásu své země a ochrana přírody je všude na Islandu příkladná.

Island

Foto: pixabay.com 

Leave a Comment