Poklad v nitru země – ametyst

Ametyst byl v minulosti velmi ceněn, neboť vzácný polodrahokam nejenže zdobil šperky vysokých církevních hodnostářů, ale přisuzovaly se mu i zázračné účinky. I v dnešní době patří mezi nejvíce ceněné drahé kameny.

Starověký šperk s kouzelnou mocí

Ke kameni zvláštní fialové barvy se váže spousta legend. Egypťané ametysty zpracované do tvaru srdce podle Knihy mrtvých umisťovali na těla mrtvých. Svědčí o tom časté nálezy těchto fialových drahokamů v hrobech faraonů. Podle bible byl ametyst zasazený do zdí Jeruzaléma. Také je označován jako jeden z dvanácti kamenů, které zdobily náprsník velekněžské kutny v jeruzalémském chrámu. Ve čtvrtém století před. n.l. se o něm zmiňuje řecký filozof a přírodní badatel Theofrastos, popisuje ho i římský spisovatel Plinius Starší (23 – 79 nl). V antickém Řecku se z ametystu vyřezávaly gemy a pečeti (Gem je drahokam, nebo polodrahokam s reliéfem řezaným do hloubky).  Název ametyst pochází z řeckého slova amethystos – neopojný. V antice se o něm tradovalo, že má sílu zabránit opilosti. Dokonce  se sklenice na víno – pro císaře a hodnostáře,  vyráběly z ametystu, aby se neopili. Prozaičtější výklad tvrdí, že v daných fialových sklenicích se dalo víno nepozorovaně ředit vodou a to byl ten pravý důvod, proč lidé zůstávali déle střízliví. Ametyst však nebyl jen výsadou bohatých, byl totiž zasvěcen Neptunovi a věřilo se, že námořníky přivede bezpečně zpět do přístavu.

 Kámen králů, okultistů i léčitelů

Ve středověku se stal z ametystu kámen papežů, biskupů, církevních hodnostářů a králů, neboť platil za kámen duševní a vnitřní čistoty. Zdobily se jímpředevším  církevní a světské insignie. K vatikánskému pokladu patří např. papežský ametystový prsten. Tento fialový drahokam je zasazen i do britského královského žezla a do žezla ruské carevny Kateřiny Veliké. V Čechách se ametysty těšily mimořádné oblibě hlavně za panování císaře Rudolfa II (vládl od r. 1576 do 1612). Ovšem největší amestytový poklad se skrývá na Pražském hradě, na stěnách svatováclavské kaple.

Ametyst, je chemicky vzato oxid křemičitý, což je odrůda krystalového křemene. Má světle fialovou, fialovou až tmavě fialovou barvu.  A právě zvláštní zabarvení kamene, lom světla a jeho magická zář prý, podle ezoteriků, léčí všechny bolesti – hlavy, zubů, pomáhá při dně, proti nespavosti, neurózám a neklidu. Dokonce se kdysi používal i proti morové nákaze.

Nejkrásnější ametysty pocházejí z Brazílie, ze státu Rio Grande do Sul, dále z pohoří Sierra Madre a z pohraničních oblastí Uruguay. v Asii se těží na Cejlonu, Indii, Barmě, Japonsku, v Číně a Koreji. Jedno z největších světových ložisek je v africkém Zimbabwe. Těží se i v Jihoafrické republice, Keni a dalších místech černého kontinentu. Od osmnáctého století se ametysty těží v ruském Urale, Jakutsku a také na Sibiři. Česká republika má také svá naleziště, i když výrazně skromnější, například v Krušných horách či křemenných žílách na Třebíčsku.

Najdi si svůj ametyst

Největší odkrytá ametystová žíla na světě se nachází poblíž České republiky, v rakouském Maissau v příhraničním regionu Waldviertel. Odkryto je 40 metrů, geologicky zdokumentováno 400 metrů a předpokládá se, že délka naleziště nerostu starého 550 milionů let činí jeden kilometr.
V Maissau, Horner Strasse 36, funguje takzvaný Svět ametystu (www.amethystwelt.at), kde si za 8,5 eura vstupného můžete prohlédnout ametystovou štolu nebo dům drahokamů,  či za 14 eur oboje. Je zde ovšem možnost najít si vlastní polodrahokam: za 7 eur na hodinu (16 eur pro rodinu) zde prodávají limitované těžební povolení (v ceně je zapůjčení kutacího nářadí) na „hrst polodrahokamů“ s tím, že pokud za celou dobu nic nenajdete, dostanete ametyst na cestu domů zdarma. Možnost samostatného hledání ametystů trvá ještě do 31.října, a pokud termín nestihnete, dolovat můžete opět od poloviny března.

Foto: Pbase. com