V srdci Karibiku leží pohádkově krásný ostrov s jedinečnou historií, nádhernými plážemi a impozantními horami. Ano, je to Dominikánská republika kam Evropané jezdí za exotikou a nezapomenutelnými zážitky.
Škrpály s jantarem
Než v zemi zaslíbené zakotvil slavný mořeplavec a objevitel neznámých kontinentů Kryštof Komlumbus, žili si původní obyvatelé Indiáni z kmene Taino v klidu a pokoji. Jenže jak z historie známo, kam Kolumbus zavítal, tam brzy tekla krev. Jeho loď poprvé přirazila k západním břehům Haiti 6. prosince 1492 u městečka Mole Saint Nicolas. Na břeh prý však Kolumbus nevystoupil, pouze poslal na pláž kněze, který zde postavil kříž. Měl totiž jiné plány než se seznamovat s domorodci a vydal se dál na obhlídku kolem ostrova. Jenže v té době udeřilo období dešťů a mořská bouře donutila Kolumba vrátit se zpět. Jeho Santa Maria však u Mole Saint Nicolas narazila na mělčinu. Tentokrát už Kolumbus neváhal na pevninu vystoupit a setkat se s místním náčelníkem. Jeho přízeň si, jako ostatně vždy, koupil za šňůrku jantarových korálků, aby získal náklonnost jeho a potažmo i místních domorodců. Na oplátku prý jej náčelník obdaroval sandály zdobenými rovněž jantarem. Jakmile byla loď opravena vydal se Kolombus na cestu domů, ale na ostrobě zanechal svého bratra Bartolomé Colóna, který mezitím stačil na jižním cípu ostrova založit město Santo Domingo. Samozřejmě, že za čas se opět Kolumbus vrátil, aby začal s „mýcením“ místních domorodců, nahrazoval je dovezenými otroky, a tak začalo pravé peklo, které po létech jeho vlády a španělských kolonizátorů skončilo naprostou genocidou původního indiánského obyvatelstva. Katastrofu vyvolanou Španěly dovršila pak francouzská nadvláda, která trvala až do vyhlášení nezávislosti ostrova do poloviny osmnáctého století. Z „Kiskey“- krásné země, jak svůj ostrov nazývali kmene Taino – se vlivem španělského jazyka stala Quisqueya, i když ji Kolumbus po objevení nazval Hispaniolou. Kdysi láískyplné pojmenování země Quisqueya už dávno neplatí, přesto se s ním setkáme při jakékoliv příležitosti. Je hojně používáno jako jméno, název fotbalového klubu, nákupního centra či rozhlasové stanice. Dominikánská republika je sice oficiální název ostrova, ale místní svůj kousek země stále považují na nejkrásnější místo na světě. Zkrátka, ať už je ostrov jakkoli pojmenován, v ráji na zemi je stále co objevovat.
Všechny barvy, tvary i vůně světa
Co je pro druhý největší ostrov Velkých Antil typické? Kromě exotické přírody, neobyčejných rostlin a zvířat, nádherně průzračného moře a zlatavých pláží nabízí Dominikánská republika i jemný karibský rum, aromatickou kávu, která se řadí mezi nejlepší na světě, jantar a modrý nerost larimar, který má naleziště pouze jen zde. Přírodní podmínky od deštného pralesa až po horské velikány dávají tušit, že na ostrově se nikdo nudit nebude.
Nejvyšším horským vrcholem ostrova je více než třítisícová hora Pico Duarte, která je hojně navštěvována milovníky horské turistiky. V těchto horách pramení také většina dominikánských veletoků a tak jsou zde také vhodné podmínky pro rafting a canyoing. Téměř celé území je součástí jednoho z několika národních parků, největšími jsou Armando Bermůdez a José del Carmen Ramírez, na jejímž rozhraní se právě nachází Pico Duarte. Horské vesničky a úhledně upravená pole, kde se pěstují nejrůznější druhy zeleniny, velké skleníky se stovkami druhů květin, ovocné sady s citrusovníky, příjemné klima s ovzduším vůně borovic, řeky valící se přes balvany roklinami s křišťálovými vodopády, to vše dělá z této krajiny místo, které jistě patří mezi nejmalebnější na zemi. Nejnavštěvovanějšími jsou horská městečka Constanza a Jarabacoa, odkud se mohou podnikat výlety do okolí, např. k nejvýše položeným vodopádům karibské oblasti Aguas Blancas.
Vzdálený západní konec severního pobřeží je typický svým vyprahlým podnebím, kde převažují hlavně zakrslé křoviny a kaktusy a větší část zdejších obyvatel jakoby tvořily spíše kozy než lidé. V této oblasti se nachází několik národních parků a chráněných přírodních rezervací, z nichž nejzajímavější je Národní park „Lago Enriquillo“ se stejnojmenným slaným jezerem a kolonií volně žijících kolonií kajmanů.
Ale co když slunce úporně pálí a turistika nikoho neláká? Pak je tím pravým místem jedna z nejkrásnějších pláží světa Punta Cana. S délkou přes třicet kilometrů tvoří dlouhý pás sněhobílého jemného písku s hustým palmovým porostem lemovaným tyrkysově modrým mořem. Tato ryze turistická oblast se nachází na východním pobřeží ostrova a tvoří jí několik desítek velkých hotelových komplexů a turistická nákupní centra.
Na severním pobřeží se nacházejí krásné klidné plážové zátoky. Velice populární je návštěva některé z mnoha jeskyň, které se utvořily ve vápencových skalách během dlouhých let a kdysi původně sloužily indiánským obyvatelům ostrova k magicko – náboženským ceremoniím. Ti po sobě zanechali svědectví v podobě zajímavých nástěnných kreseb a rytin, které si lze v doprovodu místního průvodce prohlédnout. A co architektonické skvosty ostrova? Těch má Dominikánská republika také požehnaně, především v hlavním městě Santo Domingo, které bylo zařazeno mezi světové dědictví UNESCO. Ale tam se podíváme až příště.
Foto autorka, sxc.com, Ing.Žertová
Leave a Reply