Lidé ve starém Římě si olivovníku vážili natolik, že pokácení jednoho jediného stromu trestali smrtí. Olivovník je ale strom velmi odolný a krom ruky člověka se vyrovná snad se všemi nástrahami přírody. Nevadí mu ani dlouhá sucha, slaná voda či silné poryvy větru. Mnohdy dokonce přežije i požár. Není proto divu, že některé olivovníky jsou staré více než 2000 let.
Oliva vyhrála spor bohů
Jako první olivovník kultivovali ve 4. tisíciletí zřejmě na území Sýrie a Palestiny. Na Krétě se olivovníky objevily až o patnáct set let později, a do Itálie se pěstování oliv dostalo teprve v helénském období. V současné době se ve Středomoří podle světových statistik pěstuje na tisíc druhů oliv.
Mytologické pozadí vzniku hlavního řeckého města Athén začíná doslova od kořene olivovníku. Legenda praví, že bohové Poseidon a Athéna vedli při o to, kdo z nich bude mít město pod ochranou a po kom bude pojmenováno. Spor nevedl ke konci a tak jim ostatní bohové dali úkol: oba, Poseidon i Athéna, měli věnovat městu nějaký dar, a který z nich bude vzácnější, ten se stane vítězem. Poseidon, bůh moří, zabodl trojzubec do kamene a rázem z něho začala prýštit voda. Vzápětí bohyně moudrosti Athéna dupla nohou o zem a v tu chvíli přesně na stejném místě, vyrostl zelený strom – první olivovník na světě. Bohyně Athéna se stala vítězkou a do té doby nese řecké město své jméno dodnes.
Oliva jako symbol
V starořeckých chrámech se olivový olej pálil v posvátných lampách. Lidé se domnívali, že olivová ratolest a olivový olej mají schopnost je chránit před zlými duchy a prodloužit jim život. Na základě této víry vznikl starobylý obřad posvěcení králů a vysokých duchovních pomazáním olejem. O úctě k olivovému oleji svědčí i fakt, že muži, kteří zvítězili v lehkoatletických soutěžích v Aténách, byli odměňováni sklenicí s olivovým olejem. Když se narodil v rodině chlapec, byla na dveře připevněna olivová ratolest na odhánění duchů. Olivovník, a později i jeho zelená ratolest a věnec, byly považovány za symbol míru, klidu, štěstí a dlouhého života. Olivová ratolest je dodnes symbolem míru. Pro svůj vzhled a kvůli plodům dostal strom své čestné místo v keltském stromovém kalendáři.
Ve zdravém těle jedna oliva denně
Olivy jsou základním prvkem každodenní středozemní kuchyně, Velmi dobře se hodí také k nápojům, například k pivu a vínu při večerním odpočinku anebo naopak pro děti k svačině nebo jako přísada do jídel, existuje navíc několik desítek druhů náplní – od slaných, masitých, rybích přes ovocné nebo například s ořechy či sušenými plody.
Olivy jsou bohatým zdrojem vitamínů K, A, D a E, nenasycených mastných kyselin (fungují jako známý koenzym Q10), antioxidantů, přírodních vláknin a minerálů, zejména železa, vápníku, draslíku a hořčíku. Díky obsahu účinných látek olivy přispívají ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, a tak spolu s antioxidačními účinky podstatně omezují riziko vzniku cévních onemocnění a některých druhů rakoviny. Rovněž posilují imunitní systém, srdce, zmírňují zánětlivé bolesti a zabraňují předčasnému stárnutí.
Různá barva u oliv tedy neznamená jinou odrůdu, ale pouze jinou dobu sklizně. Olivy jsou nejdříve zelené a v průběhu zrání se barva mění na vínově červenou, poté na červenou, fialovou, a když oliva úplně dozraje tak je černá. Zelené olivy, které se sbírají na podzim, mají nižší obsah oleje, jsou křupavější a s výraznější nahořklou chutí. Vyzrálá černá oliva je chuťově jemnější a obsahuje 20-30% oleje. Nejoceňovanější olej je označován „extra panenský“ (extra virgine), a získává se výhradně lisováním za studena.
Foto: autorka
Leave a Reply