Olivy. Aneb, když se dva hádají …

Olivy. Aneb, když se dva hádají ...

Olivy. Aneb když se dva hádají

Lidé ve starém Římě si olivovníku vážili natolik, že pokácení jednoho jediného stromu trestali smrtí. Olivovník je ale strom velmi odolný a krom ruky člověka se vyrovná snad se všemi nástrahami přírody. Nevadí mu ani dlouhá sucha, slaná voda či silné poryvy větru. Mnohdy dokonce přežije i požár. Není proto divu, že některé olivovníky jsou staré více než 2000 let.

Oliva vyhrála spor bohů

Jako první olivovník kultivovali ve 4. tisíciletí zřejmě na území Sýrie a Palestiny. Na Krétě se olivovníky objevily až o patnáct set let později, a do Itálie se pěstování oliv dostalo teprve v helénském období. V současné době se ve Středomoří podle světových statistik pěstuje na tisíc druhů oliv.
Mytologické pozadí vzniku hlavního řeckého města Athén začíná doslova od kořene olivovníku. Legenda praví, že bohové Poseidon a Athéna vedli při o to, kdo z nich bude mít město pod ochranou a po kom bude pojmenováno. Spor nevedl ke konci a tak jim ostatní bohové dali úkol: oba, Poseidon i Athéna, měli věnovat městu nějaký dar, a který z nich bude vzácnější, ten se stane vítězem. Poseidon, bůh moří, zabodl trojzubec do kamene a rázem z něho začala prýštit voda. Vzápětí bohyně moudrosti Athéna dupla nohou o zem a v tu chvíli přesně na stejném místě, vyrostl zelený strom – první olivovník na světě. Bohyně Athéna se stala vítězkou a do té doby nese řecké město své jméno dodnes.

Oliva jako symbol

V starořeckých chrámech se olivový olej pálil v posvátných lampách. Lidé se domnívali, že olivová ratolest a olivový olej mají schopnost je chránit před zlými duchy a prodloužit jim život. Na základě této víry vznikl starobylý obřad posvěcení králů a vysokých duchovních pomazáním olejem. O úctě k olivovému oleji svědčí i fakt, že muži, kteří zvítězili v lehkoatletických soutěžích v Aténách, byli odměňováni sklenicí s olivovým olejem. Když se narodil v rodině chlapec, byla na dveře připevněna olivová ratolest na odhánění duchů. Olivovník, a později i jeho zelená ratolest a věnec, byly považovány za symbol míru, klidu, štěstí a dlouhého života. Olivová ratolest je dodnes symbolem míru. Pro svůj vzhled a kvůli plodům dostal strom své čestné místo v keltském stromovém kalendáři.

olivy - plody

Ve zdravém těle jedna oliva denně

Olivy jsou základním prvkem každodenní středozemní kuchyně, Velmi dobře se hodí také k nápojům, například k pivu a vínu při večerním odpočinku anebo naopak pro děti k svačině nebo jako přísada do jídel, existuje navíc několik desítek druhů náplní – od slaných, masitých, rybích přes ovocné nebo například s ořechy či sušenými plody.
Olivy jsou bohatým zdrojem vitamínů K, A, D a E, nenasycených mastných kyselin (fungují jako známý koenzym Q10), antioxidantů, přírodních vláknin a minerálů, zejména železa, vápníku, draslíku a hořčíku. Díky obsahu účinných látek olivy přispívají ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, a tak spolu s antioxidačními účinky podstatně omezují riziko vzniku cévních onemocnění a některých druhů rakoviny. Rovněž posilují imunitní systém, srdce, zmírňují zánětlivé bolesti a zabraňují předčasnému stárnutí.

Různá barva u oliv tedy neznamená jinou odrůdu, ale pouze jinou dobu sklizně. Olivy jsou nejdříve zelené a v průběhu zrání se barva mění na vínově červenou, poté na červenou, fialovou, a když oliva úplně dozraje tak je černá. Zelené olivy, které se sbírají na podzim, mají nižší obsah oleje, jsou křupavější a s výraznější nahořklou chutí. Vyzrálá černá oliva je chuťově jemnější a obsahuje 20-30% oleje. Nejoceňovanější olej je označován “extra panenský” (extra virgine), a získává se výhradně lisováním za studena.

 

 

Foto: autorka

Be the first to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published.


*