Stevia rebaudiana Bertoni, je známá jako sladká tráva nebo paraguayský cukr a indiánští domorodci kmene Guarani pro ni mají vlastní pojmenování – kaa hee, jejíž listy po staletí využívají jako sladidlo do nápojů i jídel, ale také jako léčivo na zažívací a trávicí potíže.
Stévie je nevelký keř, který pochází ze severních oblastí východní Paraguaye. Jako první v roce 1887 stévii v odborné literatuře poprvé popsal jako novou rostlinu. Dr. Moisés Santiago Bertoni, ředitel vysoké školy zemědělství v Asunciónu. O tři roky později se paraguayskému chemikovi Ovidiu Rebaudimu, podařilo izolovat sladidlo steviosid, které nezvyšuje hladinu cukru v krvi, ale naopak, pomáhá ji udržovat v rovnováze. Kromě toho rostlinka obsahuje i vlákninu a celou řadu vitamínů a minerálů, které jsou prospěšné pro lidský organismus, jako například železo, vápník, draslík, sodík, fosfor, zinek, hořčík, vitamín A a C. Steviosid obsahuje téměř celá rostlina kromě kořenů.
Pěstování je jednoduché a zvládne ho každý
Rostlina se dá pěstovat na zahradě v polostínu nebo v nádobě na terase či balkoně. Dorůstá do výšky 50 – 70 cm a ozdobná je spíš svěže zelenými listy než drobnými bílými květy uspořádanými do okolíku. Do zahrady ji vysadíme až po „zmrzlých“. Vybereme jí teplé místo s polostínem. (na přímém slunci by se listy rychle spálily), výživnou půdu a dopřejeme stévii pravidelnou zálivku. Dostatek slunce a dlouhý den příznivě ovlivňuje obsah steviosidu (sladkost listů), který je až o 50% vyšší, než v zimě. Lístky řežeme nebo odtrháváme průběžně během vegetace. Tím udržujeme rostlinu v kompaktním stavu a současně ji tvarujeme.
Rostlina po sklizni velmi dobře regeneruje. Na podzim, před příchodem mrazů ji seřízneme a přesadíme do květináče, který umístíme v chladné světlé místnosti. Se zálivkou opatrně, stévie je citlivá na odehnívání kořenů, takže raději nezalévat než přelít. Ostatně, v zimě listy nerostou, protože rostlina odpočívá. Se stévií zacházíme podobně jako s přezimujícími muškáty. Jakmile se prodlouží den, začnou z kořenového balu vyrůstat nové výhonky.
Stévie na balkoně
Stévii můžeme pěstovat také na okně a přes léto na balkoně či terase. Musíme si dávat pozor na to, aby rostlinka byla na slunném stanovišti. Nejideálnější je květináč 20 cm průměru nebo truhlík, s dobrou kyprou půdou. I trochu mulče lze přisypat na vrch květináče, aby chránil svrchní kořeny. Pravidelně a často zaléváme tak, aby nedocházelo k vysušení kořenového balu. Lístky pravidelně sklízíme a koncem podzimu seřízneme rostlinu na 5 cm. Stévii přezimujeme v chladnější místnosti.
Listy stévie se používají v čerstvém, sušeném stavu, ale lze je i mrazit. Ideální sušení je v sušičce. Sušené listy by měly být zelené barvy bez hnědých skvrn a tvrdých lodyh. Vysušené lístky můžeme použít k oslazení, ale můžeme je semlít na kávovém mlýnku. Tak získáme stéviový prášek. Stévie se přidává do nápojů, osvěžujících čajů, využívá se při pečení a konzervaci. Dokonce je přidávána i do zubních past a žvýkaček. Je vhodným sladidlem pro diabetiky, ale nejen pro ně. Slazení stévií pomáhá zhubnout či snížit cholesterol, zlepšit pleť a dodá energii na celý den.
Foto: pixabay.com
Leave a Reply