Keňa – výlet do vnitrozemí

Měla jsem čest se setkat s Láďou Kerndlem, králem českého swingu,  u příležitosti křtu jedné z jeho mnoha desek, kdy svými historkami bavil celou společnost. Procestoval  po moři všechny světové kontinenty a Keňa mu přirostla k srdci. Pojďme s ním společně navštívit zemi s mnoha památkami UNESCO, úchvatnými národními parky a svébytnou kulturou.

Vzhůru do Afriky!

Mombasa je největším přístavem Keni. Pravidelně jsme zde přistávali a já jsem si tady postupem času vybudoval síť přátel, které jsem rád navštěvoval. Jedním z nich byl prodejce dřevěných figurek se stánkem na hlavní třídě. Často jsem mu pomáhal prodávat a přitom jsme probrali kdeco. Jednou se mi svěřil, že má sedmiletého synka, kterému by údajně na nemocné klouby pomohla jablka, která však v Keni nebyla k sehnání. Kdykoliv jsme v Mombase přistáli, nosil jsem mu z lodi sáčky s tímto ovocem. Samozřejmě, že se to nesmělo, ale já měl protekci, protože jsem z vojny uměl stříhat vlasy, a tak jsem z kamarádství upravoval půlku posádky. Ten malý černý chlapeček se skutečně uzdravil a jeho otec mi z vděčnosti věnoval rodinnou cennost: figurku bůžka pro štěstí, kterou vyřezal jeho dědeček, a kůži z hada, který toho dědečka o pár měsíců později uškrtil. Věřím, že takové dárky nelze ignorovat a tak jsem všude, kde jsem spal, měl u postele obrázek své rodiny a – bůžka. Také jsem ještě od svého mombaského kamaráda dostal na cestu pár banánů: bylo jich všehovšudy dvě stě kilo.

Výlet do vnitrozemí

Ten jsme si s kapelou dopřáli proto, že jsme chtěli na vlastní oči konečně vidět skutečný život domorodé vesnice. Objednali jsme si auto s anglicky mluvícím průvodcem, vyzbrojili se kamerou a vydali se do buše. Cestou jsme se velmi těšili na exkluzivní záběry, kterými budeme doma po návratu ohromovat kamarády. Po dvou hodinách kodrcání prašnou divočinou jsme konečně spatřili chýše, ucítili kouř ohnišť a zaslechli temné dunění, které vyluzovaly ženy bušením do dřevěných nádob. V jedné z těch misek se hemžili živí červi, další obsahovala šváby, v ostatních byly nejrůznější byliny a bobule. Ženy z těchto ingrediencí v ústech hnětly pokrm. Do půl těla nahé černošky byly velmi pohostinné a zvaly nás, abychom ochutnali. Náš kapelník při pohledu na tu krmi zbledl a žádal průvodce, aby nás omluvil s tím, že jsme už obědvali. Tlumočník nám vysvětlil, že nelze pozvání nepřijmout, protože bychom naše vlídné hostitelky smrtelně urazili. Nezbylo nám tedy než nabízené jídlo před zraky celé vesnice sníst. Celý tento akt náš kapelník svědomitě točil. Musím říct, že když jsem nemyslel na základní suroviny, z kterých bylo vařeno, nebylo to chuťově špatné. Špatně se mi ale udělalo cestou domů. Když jsem velmi nedůstojným způsobem vyprázdnil svá střeva, byli jsme totiž průvodcem varovaní před neplánovaným zastavením v buši, udělalo se mi nevolno ještě jednou o chvíli později, když jsem zjistil, že z tohoto výletu neexistuje jediný záběr: náš kapelník totiž zapomněl založit film a točil tento náš celoživotní zážitek tzv. „na plech.“

Musíte vidět

Národní parky Masai Mara, Amboseli, Tsavo či Saiwa Swamp. Rift Valley – příkopová propadlina táhnoucí se až do Tanzanie, s množstvím solných jezer – jezero Turkana, Naivasha a jezero Nakuru s obrovkým hejny vodního ptactva, zejména plameňáků, žije zde však více než 400 druhů ptáků; o Viktoriino jezero se Keňa dělí s Ugandou a Tanzanií – největší jezero v této části Afriky, Rudolfovo jezero, na jehož břehu se našly nejstarší kosterní pozůstatky předchůdce dnešního člověka. Hora Mt. Kenya (5199 m) a Národní park Mount Kenya; pobřeží Indického oceánu.

Na seznamu UNESCO má Keňa zapsáno čtyři lokality: vysokohorský Národní park Mount Kenya s přírodním pralesem, Národní parky u jezera Turkana, kde lze pozorovat migrující vodní ptactvo i nilské krokodýly v přirozeném prostředí. Obdivuhodnou oblast Mijikenda Kaya s pozůstatky opevněných osad ze 16. stol. kmene Mijikenda známých jako kayas, a Lamu – nejstarší svahilskou osadu východní Afriky.

 Foto: PBase.com

Na dovolenou do Keni