Iquitos – město v Peru, kam nevede žádná cesta


Centrem peruánské Amazonie je město Iquitos, do něhož nevede žádná silnice. Kdo ho chce navštívit, má jen dvě možnosti: loď nebo letadlo. Z hlavního města Limy sem létá denně asi desítka spojů, let trvá jeden a tři čtvrtě hodiny.

Podle Lonely Planet patřil Iquitos v roce 2011 do desítky nejzajímavějších turistických destinací světa, ačkoli většina návštěvníků si do této rovníkové oblasti jen “odskočí” z floridských, mexických nebo karibských letovisek. Láká je “evropská” a zejména jakási nevšední bohémská atmosféra tohoto města. Ovšem autem se do Iquitos nikdo nedostane,jediný přístup je vzduchem nebo po vodě. Po Amazonce mohou do města připlout lodě do výtlaku 9 000 tun as ponorem do 5,5 m, přičemž od Atlantiku překonají 3 600 km.

Půl miliónu lidí v amazonském pralese

Ve zprávě manauského biskupa Hipolita Sancheze Rangela, který navštívil Iquitos v roce 1808, se uvádí, že tato osada má 171 obyvatel, a ještě 34 let později, kdy se stala centrem okresu, zde žili jen dvě stovky lidí. Do konce století přerostla populace tisícovku, ale cenzus v roce 1903 ukázal až 9 438 obyvatel. Podobně jako Manaus, položený níže na brazilském úseku Amazonky, i Iquitos zažil ekonomický boom koncem 19. a začátkem 20. stol., Kdy se stal zlatem na první pohled obyčejný kaučuk – latex, šťáva stromu Hevea brasiliensis. Bylo ho třeba posbírat ze stromů, které rostly v okolních pralesích. To byla práce pro tisíce sběračů – caucheros – a nesmírný byznys pro obchodníky. Iquitos se postupně rozrostl na největší město peruánské Amazonie, ve kterém se dnes tísní kolem půl milionu lidí. Sluší se dodat, že dnes má Iquitos, město ztracené v hluboké amazonské džungli, návštěvníkům co nabídnout. Ale také je, po legendárním Cuzcu, druhým nejdražším peruánským městem, které si od turistů za své zajímavosti a klidnou atmosféru nechá pořádně zaplatit.

Iquitos_Peru

Procházka městem

Z někdejšího přístavu pro pár lodí, které do města připlouvaly po Amazonce, téměř nic nezbylo. Původní rameno se zaneslo a říční doprava se posunula do nově vyhloubeného koryta, které vévodí severní čtvrti Punchana. Ta vyrostla na místě farmářské vesničky, která zásobovala stále početnější obyvatelstvo hovězím masem, ale pojmenována je po malém hlodavci, který se trochu podobá potkanům, ale není agresivní a dokáže roztomile panáčkovat jako surikaty.
Stará čtvrť na návštěvníka zapůsobí náměstím Plaza de Armas s kostelem a “Železným domem” (Casa de Fierro, dílem proslulého francouzského architekta Jeana Eiffela). Vydáte-li se směrem na východ, narazíte na čtvrť Belén, kde se původní architektura mísí s modernou. Pro četná říční ramena bývá často označována za “Benátky”. Zde se soustřeďují obchodní aktivity, a co je pro návštěvníka nejvíce zajímavé, je tu největší tradiční trh v peruánské Amazonii.

http://www.takemaps.com/en/map_of_iquitos_en.php

Čtvrť San Juan Bautista charakterizují moderní sídliště, jejichž výstavba proběhla v druhé polovině minulého století. Jsou v ní i rekreační prostory s plážemi Santa Clara, San Tomas a Tunchi, velká zoologická zahrada v turistickém komplexu Quistococha a přírodní rezervace Allpahuayo Mishan, v níž lze spatřit symbol města – malého ptáčka Polioptila Clements, který žije pouze jen zde a nikde jinde na světě jej nepotkáte.

Tip na výlet: Motýlí farma

Iquitos-Peru
Ve městě je několik společností, které se specializují na pořádání výletů do okolního pralesa, včetně exkurzí v plovoucím hotelu Camiri. Zajímavým tipem na výlet může být farma – Pilpintuwasi, která se specializuje na chov motýlů. Kdo by čekal jen obyčejné hospodářské stavení, hodně se plete. Každý druh housenky či motýla se živí jen jedním nebo dvěma druhy rostlin, V neobyčejně pestré zahradě se chová přes dvaačtyřicet druhů motýlů, která jim poskytuje ovoce, květy i listy přesně v tom složení, které motýli k životu potřebují. Na farmu se lze dostat, jak jinak, než lodí. Plavba trvá dvacet minut do vesnice Padre Cocha, vzdálené od Iquitos necelé dva kilometry. A vstupné? Sedm dolarů.

Leave a Comment