Sloní jeskyně poblíž Bombaje je jedna z turisticky nejdostupnějších atrakcí. Necelých deset kilometrů od města se na ostrůvku v Arabském moři ocitnete mezi hinduistickými relikviemi a stanete tváří v tvář bohu Šiva.
Chrámový komplex sedmi umělých jeskyní vytesaných v čedičové skále, přibližně v šestém až sedmém století, představuje soubor soch a reliéfů, charakteristických pro vyznavače kultu boha Šivy. Jeskynní chrámy jsou bez nadsázky vrcholem indického umění své doby.
Gharapuri – Opevněné město. Tak byl ostrov nazýván domorodci v jazyce maráthí než počátkem šestnáctého století k jeho břehům dorazila první loď s portugalskými kolonizátory. Když se posádka lodě vydala na obhlídku ostrova, jejich kroky vedly ke skalám, kde u vchodu do jeskyně objevily vytesanou sochu slona v nadživotní velikosti. Proto ostrov nazvali, Elefante. Bohužel, sloní posel vítající návštěvníky jeskynních chrámů se v roce 1814 zřítil. Během náročné rekonstrukce jeskynních komplexů, která probíhala od roku 1970, neboť některé sochy byly poškozeny odkapávající vodou, byly zachráněny i pověstný slon, který dal ostrovu nové jméno. Kamenná torza slona byla převezena do bombajského muzea a sestavena do původní podoby. V současnosti je socha slona umístěna v zahradách muzea v Bombaji, ve Victoria Garden.
Jeskynních chrámů je na ostrově celkem sedm. Větší stavby jsou zasvěceny hinduistické kultuře, zbývající dvě jeskyně archeologové zařadili do období buddhismu. K hlavní jeskyni se přichází po schodech přes předsíň (10 x 2 m) podepřenou sloupy a střeženou kamennými sochami slonů. Samotný chrám zabírá plochu téměř tisíc čtverečních metrů. Hlavní sochy jsou umístěny v jeho jižní části. Na levé straně upoutá postava Šivy rozděleného na muže a ženu, na pravé straně Šiva sochou ztělesňující jeho manželku, bohyni Párvatí. Ve středu jeskyně stojí osmimetrová socha trojbožstva – Trimurti. Okolní pilastry, u dveří stojící postavy, znázorňují ochránce božstev, jakési jejich bodyguardy střežící vchod do jeskyně. Šiva dominuje i v dalších částech chrámu, např. na skulptuře s lotosem, na svatbě s Párvatí, při kosmickém tanci tandava, přinášející řeku Gangu, porážejíc Andhaka. Zvláštní pozornost si vyžádá skulptura krále démonů Rava, který se snaží ze svého místa odstrčit sídlo Šivy – horu Kailása. Ve středu velkého chrámu, ale i ve středu malého bočního skalního chrámu, návštěvníka upoutají oltářové svatyně – mohutné kamenné lingamy – symboly mužské síly a plodnosti. Bohužel, mnoho z těchto soch byly portugalskými vojáky poničeno, neboť reliéfy jim sloužily jako terče pro cvičnou střelbu z pušek. I přes nepřízeň osudu si jeskynní chrámy zachovaly své genium loci, krásu i vznešenost tohoto místa po celá staletí a jeskyně Elefanta je součástí světového dědictví od roku 1987.
Na ostrov jedině lodí
Nejlepší období k návštěvě jeskynních chrámů na ostrově Elefanta je od listopadu do března a nejvhodnější je všední den. Tehdy se vyhnete náporu turistů, kteří indický skvost chtějí vidět. Denně ze stanoviště čtyři odplouvají lodě z hlavního přístavu v Bombaji, zhruba v půl hodinových intervalech od 9 do 14,30. Ale pozor, v pondělí se na ostrov nejezdí, protože i v Indii jsou tento den chrámy pro návštěvníky uzavřeny.
Leave a Reply