Na poloostrově Yucatan, severně od města Flores leží v srdci džungle přírodní rezervace Tikal. Přímo v ní je jedno z největších mayských sídlišť. Ze stovek staveb byla dosud objevena pouze část. Jaká tajemství džungle ještě skrývá?
Světoznámé vykopávky mayského města Tikal jsou největším archeologickým nalezištěm v Americe. Mayové se na tomto místě usídlili již kolem roku 700 př. n. l. a poslední nápis na jedné z kamenných stél pochází z roku 869 n. l. Důvodem, proč se zde Mayové usadili, byl dostatek Rohovce, zvaného pazourek, který se používal na výrobu zbraní a nástrojů, ba dokonce se odsud i vyvážel. V dobách největšího rozkvětu žilo ve městě kolem 50 tisíc obyvatel. Archeology odkrytá část města má zhruba 20 km² a skládá se z více než 4000 staveb. Pokud chce člověk vidět všechny hlavní komplexy, musí projít pěšky kolem deseti kilometrů. Zbytek města je pokryt bujnou vegetací zamlženého pralesa.
Chrámy, z nichž se tají dech
Mayové z Tikalu postavili tisíce staveb, chrámů, paláců, pyramid, schránek na relikvie a hřišť. Dominantou města je pět chrámů, jejichž štíhlé stupňovité siluety ční nad okolní džunglí. Na jejich vrcholech jsou postaveny svatyně. Nejpozoruhodnější stavební díla jsou kolem Gran Plaza, které bylo kdysi mocenským centrem. Na východní a západní straně se zvedají dvě velké, strmé pyramidy. Majestátně působí 45 metrů vysoký Chrám velkého jaguára, v něm se zvěčnil i sám vládce Ah Cacao (okolo 700 po Kristu). Po smrti ho pochovali v panovnické kryptě pod pyramidou a do hrobu mu uložili cenné dary, jako například jadeitovou masku. Ah Cacao dal postavit oproti ležící Chrám masek. Je pojmenována podle dvou masek, které zdobí strmé schody.
Jednotlivé chrámy jsou zpřístupněny pomocí strmých dřevěných schodů nebo žebříků. Chrám dvouhlavého hada má výšku 70 m. Velká pyramida má 72 kamenných schodů, které jsou velmi vysoké a příkré. Některé jsou tak strmé, že lidé, kteří vyšli nahoru a mají problémy s výškou, se nedokáží vrátit zpět. Výstup je sice náročný, ale dolů většina lidí sestupuje tak, že si na vrchní schod sedne, pak spustí nohy na spodní schod, a tak pokračuje až dolů.
Významnou památkou pozoruhodného města je Pyramida věštce. Tyčí se do výšky 38 metrů. Podle legendy ji postavil za jedinou noc čaroděj. Toto dílo se přestavovalo každých 52 let podle tzv. chrámového kalendáře, který se opakoval vždy, když se překryly údaje občanského a chrámového kalendáře. Dohromady byla pyramida přebudována pětkrát. Pyramidu tvoří několik chrámů, nacházejících se uvnitř nebo venku pyramidy. Je vyzdobena například maskami boha deště Chaca.
Protikladem vertikální Pyramidy Věštce je Guvernérský palác , jenž je považován za vrcholné dílo mayské archtektury. ,,Celek má auru symetrie a velkoleposti „, popisuje v 19. století své dojmy John Lloyd Stephens (odborník na mayskou kulturu). Impozantní rozměry paláce Mayové ještě vystupňovali tím, že celé dílo vybudovali na mohutné podestě. Poloha celého objektu je určena podle přesných výpočtů astronomů a je nasměrována na nejjižnější deklinaci Venuše. Nejnápadnějším architektonickým prvkem je tři metry vysoký mozaikový vlys, který probíhá nad středovou římsou. Na vytesání stovek stylizovaných hadů a masek boha Chaca (ústřední motivy mayské kosmologie) stavitelé potřebovali (podle odhadů) 20 000 kamenných bloků, každý o hmotnosti 30-80 kg. Suterén paláce zpřístupňuje 11 vchodů, které pak vedou do 24 komor.
V národním parku Tikal roste zvláštní strom, zvaný Sapodila. Z jeho šťávy se získává hmota podobná latexu – čikle. Čikle se používalo od roku 1890 jako hlavní přísada do žvýkaček, až v roce 1940 byly objeveny jeho umělé náhrady. I dnes však tráví sběrači Čikle v džungli celé měsíce. V kůře stromu udělají zářezy a z nich pak vytéká tmavá elastická hmota. Zmrzačený strom však zahyne do deseti let, proto se sběr Čikle dnes velmi omezuje. Kdysi měl strom i jiné využití. Mayové jeho tvrdé dřevo používali na výrobu trámů.
Mayské „genium loci“
Podle archeologických předpokladů existuje více než tři tisíce! samostatných budov z roku 600 až 900 př.n.l , včetně chrámů, rezidencí, církevních památek, které zdobí hieroglyfické nápisy. Vykopávky přinesly cenná svědectví o tom, co Mayové jedli, o čem svědčí zbytky bavlny, fazolí, dýní, paprik a mnoho jiných plodů včetně tabáku.
Bohatství Tikalu však nespočívá jen v historických památkách. Po větvích starých stromů skáčou opice a žije zde obrovské druhové množství ptáků – různobarevní papoušci, kolibříci a tukani vám doslova přelétávají nad hlavami. Všude je cítit silnou vůni půdy a vegetace. Klid a zvuky zvířat přispívají k úžasné atmosféře, kterou žádné jiné dostupné naleziště nemá. Je však ještě třeba odkrýt rozsáhlé plochy, aby národní park Tikal vydal celé své tajemství.
Uložit
Leave a Reply