Antická hlazená technika se používala hlavně pro dekorování stěn lázní a luxusních paláců římské šlechty. Dodnes je tato technika oblíbená a používaná v Maroku kam ji přinesli Římané. Nyní se tato nepříliš známá technika dostává znovu do popředí. Jen těžko se napodobuje akrylátovými materiály, protože je tvořena z materiálu používaných v antických dobách. Proto je jedinečná, osobitá a nezaměnitelná.
Od starověké omítky je k nerozeznání
Aplikace antických zemin se vždy provádí na povrchy opatřené základním nátěrem. Na plochu se pak zemina nanáší střídavými tahy štětcem a nechá se 10 až 20 minut zaschnout. Návazně se pak upraví speciální stěrkou. Dále se postupuje obdobným způsobem (štětec, přestávka, stěrka). Vlastní materiál je bílý a probarvuje se přírodními barvivy a oxidy v 20 odstínech. U každého odstínu je možno dosáhnout celé škály; od úplně světlé po tmavou. Vlastnosti antických zemin florentských nemohou být jiné než ekologické. Nátěr je otěruvzdorný, omyvatelný a prodyšný, což je vhodné zvláště pro objekty a povrchy ošetřené sanační maltou.
V interiéru se klade na povrchovou úpravu stěn důraz na dokonalý povrch a vzhled, která se odvíjí od použitého materiálu a technologie nanášení. Kdo dává přednost přírodním nátěrovým hmotám, může si pro nešpinivou úpravu všech druhů omítek a podkladů (beton, omítka, sádrokarton, dřevotříska) vybrat marocký štuk. Hlavní efekt je ve vodovzdorném exkluzivním dekorativním povrchu a široké barevné škále, která se případně rozšíří o přibarvení vybraným odstínem.
Stěny a fasáda – jakoby tu byly odedávna
Antica Calce je minerální barva pro interiér i exteriér na bázi vápna, která vytváří hladký povrch. Efekt nátěru spočívá v jeho přírodních vlastnostech, jimiž jsou vysoká prodyšnost a silný dezinfekční účinek. Vzhled nátěru věrně napodobuje vzhled staré fasády, což lze s výhodou využít pro obnovení fasády starých historických objektů, ale i k nekonvenční aplikaci na moderní stavbu.
Ve stylu italské renesance
Benátská technika je velmi oblíbená díky zvláštní technice, která vytváří neopakovatelnou strukturu povrchu stěn. Benátský štuk je vlastně dvoubarevná omítka nanášená ve dvou vrstvách, i když původní receptura z renesanční doby předepisovala vrstev sedm. Každý podklad je nutno přetmelit jemným tmelem a po jeho zaschnutí – zpravidla druhý den – plochu vybrousit. Nová štuková omítka se musí nejprve nechat vyzrát alespoň jeden týden. Na takto připravený podklad se pomocí nerezového hladítka a špachtle nanese jedna podkladní vrstva barevného štuku, která po zaschnutí také brousí – opět zpravidla až druhý den. Pro dosažení dekorativního vzhledu se nanáší pomocí špachtlí různých velikostí finální vrstva. Tato vrstva se ještě před jejím zaschnutím důkladně leští nerezovým hladítkem, čímž dochází k vykreslování efektů a plocha získává typický vzhled mramoru. Po určitých úpravách se dá aplikovat na různé druhy podkladu (štuková omítka, beton, sádrokarton, dřevo, kov, PVC atd.), a interiérů včetně místností se zvýšenou vlhkostí. Pak je ale pak nutné povrch štuku ošetřit ochrannou vrstvou vosku, která zvyšuje vodoodpudivost a usnadňuje údržbu.
Technika hladkého a vysoce lesklého štuku byla vyvinuta ve starověkém Římě. Jeho unikátnost spočívá v použitých materiálech a procesu vzniku, kteréžto zůstaly téměř beze změny od prvého století př.n.l. Základní koncept – tedy směs vápence a prachu z rozdrceného mramoru, která ztvrdne tak, že je velmi trvanlivá a odolná i vůči vodě a plísním – zůstal při předávání tohoto umění z generace na generaci netknut. Přestože se během staletí používal stále, velice populárním se stal během italské renesance. V Benátkách v té době působil osvícený architekt Andrea Palladio, který začal v benátských palácích 16.století tuto prastarou techniku římského štuku hojně používat. Pravděpodobně od té doby je technika známa jako benátský štuk.
Dekorační fresky
Naprosto věrohodně vypadají imitace antických fresek, které nejlépe vyniknou ve společnosti benátského štuku. Aplikace je velmi snadná a silně připomíná instalaci rozměrné obrazové tapety, rozdíl je pouze ve vzhledu. Detailně propracovaný povrch fresky z jemných barevných písků je nanesen na tkaninu, která je opatřena samolepícím podkladem. Zbývá jen umístit vybrané dílo na stěnu, oddělit ochrannou fólii a rozvinout na stěnu.
Foto: vasariplaster a frescodeco
Leave a Reply