Duhový hlídač z Cejlonu

Duhový hlídač...

Duhový hlídač...Páv byl v antice považován za posvátného ptáka a ochránce manželského svazku ve spojitosti s bohyní Hérou, ve středověku povýšil na křesťanský symbol nesmrtelnosti a později se objevoval na šlechtických erbech jako znak bohatství, moci a pýchy.

Začátek chovu pávů v zajeti nelze bezpečně odhadnout. Je patrně nejstaršlm ozdobným ptákem starého světa chovaným v zajeti. Králové Malé Asie a faraonové v Egyptě ho už chovali pro ozdobu ve svých zahradách. Féničané ze svých dalekých cest dováželi kromě zlata. stříbra. drahých kamenů a slonoviny také pávy a opice. Alexandr Veliký po svém vítězném tažení do Indie přívezl pávy do Řecka; odtud se dostali později do Říma. Tam byli chováni ve velkém množství pro hodokvasy boháčů.

Ještě ve 14. a 15. století nebyl chov pávů v Evropě hojný. ale později byl chován ve velkém množství. Na svatbě Viléma z Rožmberka bylo pro svatební hostinu upraveno 350 pávů. Koncem 17. stoleti se chov pávů rozšířil do domů a zahrad měšťanů. Nejstarší nálezy vyobrazených pávů z území ČR pocházejí již z raného středověku, kdy jej vladykové a šlechta často využívali jako symbol moci a bohatství v rodovém znaku Začátkem 19. století se jejich chov omezoval a později misty zanikl. Dnes se páv běžně chová zejména v zámeckých parcích, v zoologických zahradách a vzácně soukromými chovateli jako exotický pták.

 Duhový hlídač..

U nás velmi známý druh páv modrý (Pavo cristatus L.) je domovem v přední Indii severozápadně až k řece Indus, severně k řekám pramenícim v Himálajích, východně k řece Brahmapútra. Mimoto žije také na Cejloně. Tam, kde je rozšířen kult boha Krišny, požívá páv ‚od věřlcích plné ochrany. V minulosti bylo v těchto krajích zabití páva trestáno i smrti. V jiných krajlch je pronásledován pro škody, které napáchá na polních kulturách.

V našich podmínkách je páv modrý velmi odolný. Dokonce i v zimě mnohdy zapadne na svém posedu sněhem a přečká mrazíky bez újmy na zdraví. Mistu svého zrození jsou pávi věrni; i když se zatoulají do polí nebo cizích zahrad. vždy se večer vrátí. Tito ptáci mílují neomezenou svobodu a také jejich barevná krása peři více vynikne ve velkém prostoru. Za volnost, kterou chovatel pávům poskytne, se odmění svou ostražitostí; ve dne ani v noci jim nic neunikne a svým pronikavým křikem majitele včas upozorní. Ne nadarmo se o pávech tvrdí, že jsou to ptáci s andělským peřím, ale s hlasem ďábla.

 Duhový hlídač

Chceme-li pávům vytvořit vhodné prostředí pro rozmnožování je pro chov lepší voliéra, kde v chráněném prostředí. dokáží slepice snést i tři snůšky. Tím se dosáhne více mláďat, které ale potřebují chůvu – kvočnu nebo umělý odchov zprostředkovaný chovatelem.

Je dobré vědět, že páv je pták polygamní, tudíž mu klidně nabídneme tři až pět partnerek. A protože je i žárlivý a scůj harém si pečlivě střeží, nedoporučuje se chovat více kohoutů na jednom teritoriu. Mezi pavími samci mnohdy dochází k boji, neboť kohouti si hájí své území a může docházet ke zranění protivníka. (Poražený kohout si pak hledá nové území či partnerky). Proto při chovu ve voliéře kohouty od sebe izolujeme, aby na sebe vzájemně nevidělli. Určitě není bez zajímavosti, že kohout, který se cítí být ohrožen dominantním kohoutem, nemusí mít potom zájem o páření. Inu, i ptáci mohou být morousové a vzteklouni.

Co se týče velikosti, voliéry by měly být co největší s hřady minimálně 1,5 m nad zemí, aby kohouti s dlouhými vlečkou mohli pohodlně hřadovat a nepoškozovali si ocasní péra. Přestože voliéra není pro pávy přirozeným prostředím a nejlépe se jim bude dařit  na velké zahradě,  je dobré ji využívat alsepoň při jarní snůšce a odchovu mlá’ďat. Snůška vajec totiž bývá snadnou kořistí lasiček, kun a ježků.

Na krmivo nekladou pávi  zvláštní nároky a spokoji se s krmnou dávkou, jakou předkládáme domácí drůbeži. Jsou to všechna semena a zrniny, všechny zelené části rostIín, hmyz, červi a drobní obratlovci. Kuřata však vyžadují velmi dlouho zvýšený podíl bílkovin v krmné dávce, a proto jsou nejvhodnější bílkovinné směsí. K tomu je možno přidávat velké množství zeleného krmiva nadrobno pokrájeného, tvaroh, vařená vejce, později vařené nebo syrové maso nebo droby, masové a moučné červy atd. Jsou-Ií pávi odchováváni ve velkém výběhu, vyhledají si značnou část potravy sami.

Duhový hlídač..Velmi zřídka se v chovu najde páv bílý (Pavo cristatus var. alba), protože je ve srovnání s pávem modrým choulostivější. Peří je čistě bílé a jen v paprscích slunce jsou vid­telné matové obrazce „pavích ok“. Bílé zbarvení vynikne na trávníku a na pozadí křovin. Hodí se spíše pro chov ve voliérách.

Foto: autorka a shuttershock.com

Be the first to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published.


*