Rhodos – ostrov slunce a motýlů

rhodos_pevnost

Město i celý ostrov Rhodos mají neopakovatelnou atmosféru, v níž se mísí prvky antické, středověké křesťanské i turecké kultury se současností a vytvářejí tak nenapodobitelnou směs vůni, barev, tvarů, dojmů a zážitků. Zájemce o přirodu by si neměl nechat ujit návštěvu dvou míst, která jsou v  průvodcích zmiňována jen okrajově. 

Z učebnic dějepisu známe Rhodos především jako místo, kde stál ve starověku pověstný rhodský kolos, jeden ze sedmi divů světa. Třicet čtyři metrů vysokou bronzovou sochu Helia vytvořil sochař Charés z Lindu za deset let. Byla vztyčena v roce 293 př. n. I. jako výraz díků za záchranu města po ročním obléhání nepřátelskými vojsky. Archeologové se dodnes nedohodli, kde přesně socha stála. Nejpravděpodobnější místo je na nábřeží u malého přístavu s poetickým jménem Mandraki („ohrádka“), někde tam, kde je dnes guvernérský palác. Sochu zničilo zemětřesení v roce 227 př. n. I. a podle rady kněžky z delfské věštírny již nikdy nebyla obnovena, aby nepřitahovala závist bohů.

Život pod hladinou

akvariumJednou z atrakcí ostrova je mořské akvárium v Rhodu. Nečekejte ale efektní nádrže s korálovými rybami, expozice seznamuje návštěvníka především s faunou (kromě ryb jsou zde i různí bezobratlí a želvy), která žije v okolí v řeckých vodách, a se kterou se  můžete setkat při amatérském potápění nebo také na stolech nejrůznějších restaurací. Téměř monumentální je pohled na skupinu více než metr dlouhých ryb z rodů Epinephelus a Polyprion, které proplouvají v několíkatísícilitrové nádrží. Protikladem k těmto obrům pak je 4-6 cm dlouhá rybička l.adígesocyprís ghigii, sladkovodní rhodský endemit se zeleným svítivým pruhem na bocích, který vzhledem připomíná řadu drobných tropických akvarijních ryb. Krátký šot z mořského akvária najdete zde: http://exoticky.cz/wp-content/uploads/2015/06/PA090387.avi

Najdi si motýla

Oranžové autobusy sanglicko-řeckými nápisy „Údolí motýlů – Petaloudes“ vozí turisty í domácí návštěvníky asi 25 km daleko na jih od města, kde se nalézá jedna z největších zvláštností ostrova – skutečná motýlí rezervace. Příroda zde vytvořila úzkou soutěsku, jejímž dnem protéká potok. Pod ochranou vysokých skalních stěn potok neztrácí vodu ani v nejparnějším létě, kdy se dlouhodobé denní teploty ve stínu pohybují kolem 30 supňů C. Veškerá vegetace, kromě bodláků, je na otevřených místech spálená sluncem a řeky se mění pouze v potůčky. Údolí jeudoli_motylu však bohatě zarostlé nejrůznějšími bylinami, kapradinami a mechy, z dřevin vás asi nejvíc upoutají staré „ambrové“ stromy – Liquídambar oríentale. Od června se sem stahují z celého ostrova přástevníci kostívaloví – Callimorpha quadrípunctaria. Pouze tady nacházejí vhodné podmínky k páření a kladení vajíček, tady se mohou vyvíjet jejich housenky. Přástevníci kostivaloví jsou aktivní převážně za tmy a přes den jen občas přeletují. Tomu odpovídá i jejich zbarvení. Hnědobílá kresba na svrchním páru křídel vytváří dokonalé mimikry, takže motýl sedící na kůře je takřka neviditelný. Výstražné červenohnědé zbarvení spodních křídel je vidět jen málokdy.

S informovaností návštěvníků si Řekové hlavy příliš nelámou. U vchodu se v dřevěném srubu prodávají vstupenky a nepříliš kvalitní pohlednice. Vedle stojí dřevěná tabule, svou „zachovalostí“ silně připomínající neutěšený stav informačních panelů na řadě naučných stezek u nás doma. Návštěvníci si v několika jazycích mohou přečíst, co všechno nesmějí v rezervaci dělat ,a zájemce se také z tabule dozví, že motýli jsou zde od června do září, a v údolí mají výhodné podmínky. Tím informace končí. Přiznám se, že na plynule proudící zástupy lidí v obou směrech jsem zprvu pohlížela dost nedůvěřivě a s pocitem, že uvidět v těchto podmínkách motýla bude malý zázrak. Skutečnost ale byla podstatně jiná.

Petaloudes – motýlí ráj

Hned za vchodem se návštěvníkovi otevře nádherný pohled na modrozelenou soustavu několika jezírek a vodopádů. Na listech a kmenech stromů se objevují první přástevníci. Od jezírka potom cesta mírně stoupá a pokračuje proti proudu potoka v délce necelé dva kilometry.

udoli_motylu_1

Hned nad jezírky se začínají doslova na každém kroku objevovat neuvěřitelné obrázky: kmen stromu dokola obalený přástevníky, takže kůra není vůbec vidět, balvan na břehu potoka, jehož stinná strana je nejen porostlá mechem, ale pokrytá též mnoha stovkami motýlů. Ti jsou opravdu všude – na každém listu, větvičce i kamenu, při vyrušení třepotavě vzlétnou a znovu usednou o kousek dál, ke stovkám svých druhů. Nejsou ovšem jedinými zástupci fauny, které tu lze pozorovat.

Pro Středoevropana jsou bezesporu jedním z nejatraktivnějších objektů sladkovodní krabí, obývající břehy tichých zátočin, Při neopatrném vyrušení se typickým krabím způsobem bokem napřed rychle ukrývají v děrách pod převislým břehem. Postupně motýlů ubývá, cesta stoupá, kryt stromů řídne a země je sušší. Na konci rezervace stojí plot, zabraňující vstupu nezvaných hostů, a tak se každý návštěvník stejnou cestou vrací zpět. Díky tomu si může znovu zopakovat nejkrásnější scenérie Petaloudes – podivuhodné rezervace motýlů.

Foto: autorka

 

Leave a Comment