Ekvádor – pupek světa, a to doslova.

Ekvádor - pupek světa, a to doslova.

Ekvádor - pupek světa, a to doslova.

Ekvádor, Quito

Země vulkánů, zelených pralesů, dávných indiánských civilizací a krajina plná orchidejí. Tak se dá stručně charakterizovat nejmenší jihoamerická země – Ekvádor.

Území se rozprostírá na severozápadě Jižní Ameriky. V Pacifiku k němu patří sopečné ostrovy Galapágy, na severu s ním sousedí Kolumbie a od jihu a východu Peru. Tichomořské pobřeží lemuje široká nížina, která se směrem na západ postupně zvedá do pohoří Východních a Západních Kordiller. A mezi nimi na náhorní plošině ve výšce 3050 m leží Quito, hlavní město Ekvádoru.

Nejvýše položené hlavní město světa

Dnešní hlavní ekvádorské město bylo založeno Sebastianem de Benalcázarem 6. prosince 1534 na ruinách města Inků. Velký vliv na Quito měli zpočátku zejména františkáni, kteří se zasloužili o historické architektonické skvosty města. V 16. století vybudovali obdivuhodný komplex kláštera, který sloužil jako duchovní i materiální základna františkánským mnichům.
Klášter Iglesia Mayor de San Francisco se skládá z 13 vlastních klášterních budov, tří kostelů, kolegia a hospodářských budov. V současnosti je v klášteře Muzeum sakrálního umění s díly mistrů quitské školy.

Quito_La Compania_pb

K nejstarším zachovaným objektům města patří také dominikánský kostel Iglesia de Santo Domingo z let 1581 – 1650, klášter s kostelem Iglesia de San Augustin (17. – 18. stol.), a katedrála (1562 – 1572) s náhrobkem národního hrdiny generála Antonio José de Sucrey de Alcalá (1795 – 1830).
Osobité kouzlo vnesli do města i jezuité, kteří zde již v roce 1622 založili svou univerzitu. Jejich Kostel Tovaryšstva Ježíšova patří k vrcholným dílům jihoamerického baroka. Je vrcholnou ukázkou tzv. Quitské školy, jež představuje dokonalou symbiózu rozdílných kultur. A ještě něco nelze jezuitskému svatostánku upřít – skvělou architekturou i výzdobou patří k nejhodnotnějším sakrálním památkám jezuitů v celém Novém světě.

Každou nohou na jiné polokouli

V roce 1936 byl poblíž ekvádorského hlavního města Quito vybudován pomník Mitad del Mundo (Střed světa), který je připomínkou dvoustého výročí francouzské expedice. Tehdy, desátého června 1736 do Quita dorazila výprava francouzských vědců, která rozetnula pomyslný gordický uzel.
Pánové Louis Godin, Pierre Bouguer, a zřejmě nejznámější Charles Marie de La Condamine, (který expediční cestu důkladně popsal a podával zprávy o vykonaných pracích), provedli měření a potvrdili, že právě tudy prochází rovnoběžka, přesněji řečeno nultý bod zeměpisné šířky. Ostatně, název země ve španělštině znamená rovník

quito_pomnik_pbKdo Quito navštíví, nenechá si návštěvu pomníku ujít, neboť kdy se poštěstí kráčet po rovníku a současně být na jižní i severní polokouli? Jenže věc má malý háček. Nedávno se totiž zjistilo, že rovník je jinde, i když ne příliš daleko od pomníku. Zajímavé však je, že původní obyvatelé věděli o přesné poloze celá staletí před tím, než přijeli francouzští učenci.

Kde hledat rovník?

Jestliže toužíte rovník opravdu najít, budete muset absolvovat pořádný horský výšlap. Kousek na sever od Quita leží hora Catequilla, kde byly v roce 1997 na jejím vrcholu objeveny zdánlivě bezvýznamné zbytky zdi ve tvaru půlkruhu. A tady ekvádorský vědec Cristobál Cobo zjistil pomocí satelitní technologie GPS, že jeden konec zdi leží přesně na rovníku. Spojnice obou konců zdi totiž svírá s rovníkem úhel 23,5 stupňů, což téměř přesně odpovídá sklonu zemské osy A to není všechno. Jeden konec této spojnice směřuje k bodu, kdy při prosincovém slunovratu Slunce vychází a její druhý konec ukazuje k bodu, kdy při červnovém slunovratu Slunce zapadá. A tak novodobá technologie zbořila jeden slavný mýtus, neboť poslední měření prokázalo, že slavný pomník označující Střed světa se nachází asi 300 metrů na jih od skutečného rovníku.

Foto: pbase.com

[wpc-weather id=“3795″/]

 

Be the first to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published.


*